SLP 09 (2015)

Čtvrtá kapitola druhé části Návrhu článků o odpovědnosti mezinárodních organizací upravuje situace, kdy mezinárodní organizace nese odpovědnost za jednání státu. Může to být členský stát, ale může jít i o nečlena nebo jinou mezinárodní organizaci. Obdobná úprava je i v kodifikaci odpovědnosti států výlučně pro státy. Pátá část Návrhu člán- ků o odpovědnosti mezinárodních organizací pak obsahuje pravidla odpovědnosti státu v souvislosti s jednáním organizace. Představuje tedy vyplnění mezery v právní úpravě a současně obsahové propojení obou kodifikačních návrhů do jednoho souladného nor- mativního celku. V obou těchto částech jsou tedy upraveny stejné situace, které se liší jen formou odpovědného subjektu. Vzájemně si odpovídající ustanovení jsou v literatuře často označována za zrcadlová. Na rozdíl od kodifikace odpovědnosti států, která může čerpat z tisícileté historie mezistátních vztahů a uvádí bohatou kazuistiku i judikaturu, právo mezinárodních organizací se vyvíjí ve větší míře teprve v poválečném období, a tak komentář k Návrhu článků obsahuje u některých ustanovení příkladů z praxe málo, ze- jména v klíčové páté části. Z komentáře Komise pro mezinárodní právo k Návrhu článků je patrná snaha tento nedostatek vyvážit citacemi judikatury mezinárodních, nebo i vni- trostátních, soudů (je-li dostupná) nebo odborné literatury. a) Pomoc nebo podpora (čl. ͷͺ a ͻ;) Podle čl. 14 je odpovědná mezinárodní organizace, která poskytuje pomoc nebo podporu státu nebo jiné mezinárodní organizaci ve spáchání mezinárodně protipráv- ního aktu, pokud tak činí s vědomím okolností protiprávního aktu a tento akt by byl protiprávní, kdyby ho spáchala sama pomáhající mezinárodní organizace. Podle čl. 58 odpovídá stát za pomoc nebo podporu ve spáchání protiprávního aktu mezinárodní organizace za stejných podmínek. Zatímco pro mezinárodní organizace je toto pravi- dlo příkladem progresivního rozvoje, u států shledal Mezinárodní soudní dvůr jeho obyčejový charakter. 43 Pomoc nebo podporu je třeba v konkrétních případech velmi pečlivě zvažovat, zejm. se zřetelem k její intenzitě a rozhodujícímu vlivu na spáchání protiprávního aktu. Poskytovat státům různé formy podpory, především finanční, je hlavním posláním celé řady mezinárodních organizací. 44 Příliš extenzivní aplikace tohoto ustanovení by mohla zvýšit opatrnost mezinárodních organizací před možnou odpovědností a tím ohrozit systém fungování mezinárodních půjček státům. Až skutečná praxe ukáže, jak uchopit kritérium značné, podstatné podpory, když absolutní výše i reálný význam a vliv finančních částek může být relativní pro velké mezinárodní organizace a naopak pro menší projekty financované vládami států. Prosazuje se názor, že pouhé poskyt- nutí finančních prostředků samo o sobě nepostačuje k vzniku odpovědnosti, protože peníze jsou vždy zastupitelné a mohly by k témuž účelu vždy posloužit i z alternativní-

43 Viz. rozsudek MSD, Application of the Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide (Bosnia vs. Serbia) , ICJ Reports, s. 150, bod 420. 44 UN Doc. A/CN.4/637/Add.1, s. 26, bod 7.

71