SLP 09 (2015)

vídat už za to, že na organizaci přenesly potřebné kompetence a ta se později dopustila předmětného jednání. e) Odpovědnost člena za jednání mezinárodní organizace (čl. ͷ; a ͼ͸) Členem mezinárodní organizace může být jak stát, tak i jiná mezinárodní orga- nizace. Aby mohl být člen odpovědný za jednání organizace, musí k němu určitým vymezeným způsobem aktivně přispět. A to tak, že učiní prohlášení o tom, že přejímá odpovědnostní závazek organizace ve vztahu k poškozenému subjektu, nebo provede nějaký jiný úkon, na jehož základě to může poškozený subjekt mylně, avšak oprávněně vyvozovat, a tedy důvodně očekávat jeho odpovědnost. Jedná se navíc vždy o odpo- vědnost subsidiární, která přichází v úvahu až tehdy, kdy mezinárodní organizace není s to splnit své závazky. ͻ. Odpovědnost mezinárodních organizací v mezinárodním trestním právu Ozbrojené konflikty s sebou přinášejí situace porušování mezinárodního práva, zejm. pravidel mezinárodního humanitárního práva nebo ochrany lidských práv, ze strany jednotlivců. V ozbrojených konfliktech současnosti, které se vyznačují plurali- tou nestátních aktérů, je třeba řešit také odpovědnost různých sdružení jednotlivců, kterým mezinárodní právo, na rozdíl od mezivládních mezinárodních organizací, ne- přiznává subjektivitu. Nabízí se zavedení individuální trestní odpovědnosti právnic- kých osob po vzoru vnitrostátního práva. 54 Mezinárodní společenství už od 1. světové války hledalo cesty, jak je sankcionovat, teprve na počátku našeho století byl uveden v život stálý Mezinárodní trestní soud po- dle Římského statutu, který vstoupil v účinnost k 1. 7. 2002. Mezinárodní trestní soud je samostatná mezinárodní organizace, založená na základě multilaterální mezinárodní smlouvy, kterou (byť opožděně) ratifikovala i Česká republika, na rozdíl od dřívějších ad hoc trestních tribunálů, fungujících jako pomocné orgány Rady bezpečnosti OSN na základě vydaných rezolucí. 55 Mezinárodní soudy, stejně jako soudy vnitrostátní, musí při stíhání a souzení vá- lečných zločinů podle mezinárodního práva dodržovat zásady spravedlivého procesu. Je to samozřejmý důsledek univerzality lidských práv. Pokud je nedodržují, jedná se o protiprávní stav, který je jim jako mezinárodním organizacím přičitatelný a nesou za něj odpovědnost. Tím je mezinárodní odpovědností zajištěno i řádné fungování mezi- 54 Podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (z. č. 418/2011 Sb.) je právnická osoba odpovědná za některé trestné činy v XIII. hlavě trestního zákoníku (z. č. 40/2009 Sb.) – konkrétně projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404) a popírání, zpochybňo- vání, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405). 55 Mezinárodní trestní tribunály - pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu, zřízené rezolucemi Rady bezpeč- nosti OSN, rezolucí č. 827 z 25. 5. 1993, resp. rezolucí č. 955 z 8. 11. 1994.

75