SLP 09 (2015)

národní trestní justice. Dochází k vzájemnému ovlivňování 56 vznikajících pravidel, která jsou utvářena praxí, a současně propojení odpovědnosti mezinárodních organizací i od- povědností jednotlivců podle mezinárodního práva, a to i v institucionální rovině. ͼ. Závěr Ze srovnání obou Návrhů článků vyplývá, že u řady z obdobně nebo dokonce téměř totožně formulovaných pravidel se u států jedná o kodifikovaný obyčej, zato pro me- zinárodní organizace je to případ progresivního rozvoje. Odpovědnost mezinárodních organizací je s ohledem na jejich rostoucí význam a pozvolné rozšiřování kompetencí vhodným kodifikačním tématem. Cílem kodifikace ve smyslu přesné a logické formu- lace právních norem je motivovat subjekty k dodržování práva a předcházení vzniku odpovědnostních situací. Je dobře, že Komise pro mezinárodní právo používá jednotný teoretický přístup ve snaze vytvořit koherentní normativní systém mezinárodní odpovědnosti. Výsledný Návrh článků , který Komise schválila ve druhém čtení v r. 2011, vychází jak z fundova- né analýzy mezinárodní judikatury, odborné literatury vč. aktuálních intenzivních dis- kusí na akademické půdě a dřívější kodifikace odpovědnosti států, tak i z připomínek a komentářů mezinárodních organizací i vlád států, které prezentovaly svá stanoviska v rámci Právního výboru Valného shromáždění OSN. Budoucí užívání Návrhu článků mezinárodním společenstvím, především ze strany mezinárodních orgánů řešení sporů a samotných mezinárodních organizací dotvoří neúplné nebo nejasné části a naplní je skutečným obsahem. Stejně jako u dřívějších výstupů kodifikační činnosti, teprve praxe zhodnotí normativní kvalitu Návrhu článků a jeho schopnost působit efektivně v právním životě mezinárodních organizací jako zdroj právní úpravy a respektovaný soubor pravidel, tak jako tomu již je u úspěšné kodifikace odpovědnosti států z r. 2001. Abstrakt: Tento příspěvek se zabývá odpovědností mezinárodních organizací podle meziná- rodního práva s důrazem na situace při ozbrojených konfliktech. Zaměřuje se na ko- difikační práci Komise OSN pro mezinárodní právo a výstupy její činnosti. Hlavní ře- šenou otázkou je vztah odpovědnosti států a mezinárodních organizací, který upravují jak pravidla přičitatelnosti, tak případy souvisejícího chování dvou subjektů (pomoc nebo podpora, řízení a kontrola, donucení, obcházení závazku a odpovědnost členů). Závěrem je nastíněna odpovědnost mezinárodních organizací v souvislosti s výkonem mezinárodní trestní justice. Klíčová slova: mezinárodní odpovědnost, mezinárodní organizace, ozbrojené konflikty 56 ACQUAVIVA, Guido. Human Rights Violations before International Tribunals: Reflections on Responsibility of International Organizations. Leiden Journal of International Law , Vol. 20, 2007, s. 613.

76