SLP 09 (2015)

bezpečnostní agentury atp. V širokém smyslu mohou být za NSA považovány i různé zločinecké organizace a gangy zabývající se obchodem s narkotiky, zbraněmi a s lidmi, Tyto skupiny si však nekladou za cíl vytvořit nový nebo paralelní systém moci. Mají především své ekonomické zájmy, k jejichž prosazení používají nelegální prostředky a dopouštějí se vražd a jiných nejtěžších zločinů (např. Zetas v Mexiku, organizova- ný zločin v brazilských favelách atd.). Činnost ozbrojených aktérů z konce dvacátého století a počátkem dvacátého prvního století je nepochybně zcela novým fenoménem, pokud jde o rozsah zaměření a nebezpečnost některých ozbrojených entit jako jsou „Al-Kajda“, „Islámský stát“, „Boko-Haram“ a různé další teroristické organizace. Některé skupiny ONSA ovládají větší či menší část státního území jednoho nebo více států, mohou vytvářet administrativní orgány pro správu těchto území, mohou působit i v několika státech a mají tak nadnárodní nebo transnacionální charakter. Orientují se na vojenské cíle nebo naopak na civilisty. ONSA tak mohou působit na národní i mezinárodní úrovni. Některé skupiny ONSA vytvořily na ovládaném území vlastní právní normy chování. Snaží se také ovládnout přírodní zdroje a kontro- lovat civilní obyvatelstvo. Mnohé skupiny ONSA mají své webové stránky na vysoké profesionální úrovni a jsou schopny i kybernetických útoků vůči státním i nestátním aktérům. Tyto skupiny bývají také propojeny s dalšími komunitami a organizacemi. Přítomnost a působení ONSA na území daného státu může být důkazem, že tento stát není schopen nebo ochoten zajistit vládu a pořádek na svém území. V takovém přípa- dě může vzniknout i otázka přičitatelnosti odpovědnosti státu za činy ONSA na jeho území. K ONSA s výkonem teritoriální kontroly určitého území patří nebo patřily např. Súdánské lidové osvobozenecké hnutí v Jižním Súdánu, Islámská osvobozenecká fronta Moro na Filipínách, Tamilští osvobozenečtí tygři, Národní unie pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA) a další nestátní organizace. Získání kontroly na značné části území státu je pro některé skupiny NSA mnohdy mezistupněm k prosazování secesionistických požadavků na vytvoření vlastního státu. Závisí na zaměření činnosti konkrétní skupiny ONSA. Někdy je cílem „pouhé“ svr- žení politického režimu nebo vlády. Ke skupinám ONSA, které neovládají efektivně část území obývaného státu, patří např. Kurdská strana pracujících v Turecku (PKK), Národní osvobozenecká armáda Kolumbie, Boží armáda odporu (LRA) působící pů- vodně v Ugandě a následně v Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice a v Súdánu, Revoluční spojená fronta v Sierra Leone atd. Intenzita a brutalita ozbro- jených konfliktů v procesu dekolonizace donutila některé mateřské země k aplikaci MHP. Portugalsko např. odmítalo v šedesátých letech aplikovat společný čl. 3 na vnitř- ní konflikty, ke kterým docházelo na území Guinea-Bissau, Angoly a Mosambiku s výhradou, že bude aplikovat své trestní právo na potírání konfliktů. V letech 1956 a 1958 Národní osvobozenecká fronta Alžíru (FLN) několikrát deklarovala svůj záměr aplikovat ŽÚ o válečných zajatcích na francouzské zajatce a dodržovat normy MHP. V daném případě i francouzská vláda uznala aplikovatelnost čl. 3 v alžírské válce proti

82