SLP 09 (2015)

FLN, zřejmě i proto, že FLN hrozila represáliemi, budou-li pokračovat popravy zaja- tých členů FLN. 15 Problematikou NSA se zabývá i International Law Association (ILA) a v jejím rámci zvláštní „Non-State Actors Committee“, který v dubnu 2014 na zasedání ILA ve Washingtonu předložil již svou třetí zprávu. Zpráva se zaměřuje na primární zá- vazky NSA podle mezinárodního práva, na sekundární pravidla jejich odpovědnosti (např. přičitatelnost odpovědnosti, sdílenou odpovědnost, monitorování souladu cho- vání NSA s mezinárodním právem a soukromými regulativními iniciativami atd.) 16 ͹. Možnosti aplikace noremMHP na činnost NSA v ozbrojených konfliktech Ve smluvním mezinárodním právu veřejném (MPV) vážou mezinárodní instru- menty smluvní strany, kterými jsou v případě základních norem MHP pouze státy. Haagské úmluvy a ŽÚ, oba DP a další humanitární smlouvy nejsou otevřeny k pří- stupu ONSS. Podle čl. 15 VÚSP mezi státy a mezinárodními organizacemi z r. 1986 je přístup státu nebo mezinárodní organizace ke smlouvě vázán na dodatečný souhlas státu nebo mezinárodní organizace, pokud takový souhlas nebyl vyjádřen předem již v samotné smlouvě. Důležitá je pak zásada smluvního práva obsažená v čl. 34 téže VÚSP podle níž ze smlouvy nevznikají ani závazky ani práva pro třetí stát nebo třetí organizace bez samotného souhlasu tohoto státu nebo této organizace. Jedná se o starý maxim římského práva „pacta tertiis nec nocent nec prosunt“. Již zmíněný čl. 96(3) DP I však připouští vznik závazku k respektování norem MHP pro NOH na základě prohlášení jeho orgánu. OSS však nejsou ani mezinárodními vládními organizacemi, na něž ve VÚSP z r. 1986 vztahuje. Nikdo snad nepochybuje o tom, že dodržování norem MHP ze strany ONSA je v zájmu jak jednotlivých států, účastnících se ozbrojených konfliktů, tak i mezinárod- ního společenství jako celku a nakonec i samotných ONSS. Diskutovaným právním problémem je především otázka právní závaznosti MHP smluvního i obyčejového pro ONSA. Mezi tradiční argumenty popírající vázanost ONSS MHP patří argument, že ONSS nejsou stranami ani tvůrci norem smluvního MHP a nejsou ani jeho subjekty. 17 Hledají se proto jiné důvody a také názory, jak dosáhnout vázanosti ONSS normami MHP, se liší. Pokud jde o postavení jednotlivců jako příslušníků ONSS v rámci MHP, 15 WILSON, Heather A. International Law and the Force by National Liberation Movements. Oxford: Clarendom Press, 1998, ISBN 978-0-19-825662-5, s. 153. K národněosvobozeneckým válkám viz např. ABI-SAAB, Georges. Wars of National Liberation in the Geneva Convention and Protocols. Vol. 165 RCADI, The Hague, Part IV, 1979, s. 353-445. 16 Non-State Actors Committee 3 rd report; International Law Association (ILA), Washington Conference 2014, report; členkou tohoto výboru je z ČR Doc. JUDr. V. Bílková PhD. 17 Např. RYNGAERT, Cedric. Non-State Actors and international humanitarian law. In D’ASPREMONT, Jean. (ed.). Participants in the International Legal Systém. Routledge, 2011, ISBN 9780415565141, s. 284- 294. Viz též http://www.law.kuleuven.be/iir/ml/onderzock/wp/WP146epdf2008; CLAPHAM, Andrew. The Rights and Responsibilities of Armed Non-State Actors: The Legal Landscape & Issues Surrounding Engagement , available at: http://ssm.com/abstract=1569636, s. 7.

83