SLP 10 (2016)

Státní hranice přitom nejsou jen politickou a právní záležitostí, ale představují také technický problém. Zatímco ještě v 18. století bylo vydávání více či méně přesných map a atlasů v soukromých rukou, zlaté období státní kartografie nastalo až v 19. sto- letí, kdy např. pro vojenské účely vznikla potřeba zmapovat území přesně a spolehlivě. Technický pokrok v oblasti výroby map se promítal nejen do kvality měření a ma- pových zobrazení, ale také do vzniku kartografie jako uznané vědecké disciplíny. V souvislosti s vývojem kartografie se místy dokonce hovoří o tzv. prostorovém ob- ratu („ spatial turn “), který vznikl v důsledku zavedení nových metafor a nového rámce myšlení do různých společenskovědních oborů. 6 Když kartografové vyměřovali státní hranice, byla stanovena linie, která oddělila vlastní území od cizího a nepřátelského prostoru a nepřímo také občany od cizinců. Technická dimenze problému se kromě samotného procesu vyměřování a definová- ní státních hranic týká také otázky jejich upevňování a ostrahy. Státní hranice mohou v tomto smyslu být asociovány např. s městskými hradbami, ploty, kontrolními pásy, lesními průseky, ostnatými dráty, nášlapnými minami apod. Z minulosti a současnosti lze uvést různé názorné příklady, jak se „zelená“ státní hranice změnila v těžko překo- natelnou fyzickou bariéru. Jedním z nejvýraznějších symbolů studené války se stala berlínská zeď. Mezinárodní soudní dvůr se v roce 2004 zabýval mezinárodněprávními aspekty týkajícími se konstrukce až osmimetrové betonové zdi (a několika desítek me- trů širokého pásma se zákazem vstupu), která odděluje Izrael od palestinských území. 7 Za zvlášť nebezpečnou hranici je považována zaminovaná hranice mezi Severní a Jižní Koreou. Jak ovšem ukazuje např. slavný Border Fence mezi USA a Mexikem, nemusí upev- nění a střežení hranic nutně souviset s rizikem ozbrojených konfliktů nebo teroristic- kých útoků, ale stává se také klíčovou součástí migrační politiky v době míru. Státní hranice lze proto považovat za klíčový referenční bod migrační politiky. Nad rámec případných vojenských účelů měla i tzv. železná opona v době studené války zamezovat migraci, resp. útěku obyvatel států tzv. východní bloku na „Západ“. Nespornou zloči- neckou dimenzi zabíjení uprchlíků na hranicích např. mezi „Východním Německem“ a „Západním Německem“ potvrdily po roce 1989 nejen německé soudy, ale také rectification claimed, whenever any inaccuracy by reference to a clause in the parent Treaty is discovered. Such a process could continue indefinitely, and finality would never be reached so long as possible errors still remain to be discovered. Such a frontier, so far from being stable, would be completely precarious “. Český překlad srov. ŠTURMA, P. a kol. Casebook: Výběr případů z mezinárodního práva veřejného. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta. 2010, s. 58-59. 6 PICKLES, J. A history of spaces – cartographic reason, mapping and the geo-coded world, London: Routledge, 2004. Viz také KLUSÁKOVÁ, L., SCHOLZ, M. (eds.) Pojetí prostoru v historické perspek- tivě. In: AUC Philosophica a historica 2010, 1. 7 Legal Consequences of the Construction of a Wall in the Occupied Palestinian Territory, Advisory Opinion of 9 July 2004. 2004 ICJ Rep. 136. Český překlad srov. ŠTURMA, P. a kol. Casebook: Výběr případů z mezinárodního práva veřejného. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta. 2010, s. 132-138.

50