SLP 11 (2016)

nespadá pod definici mučení a které způsobuje ublížení na zdraví nebo intenzivní fyzické či psychické utrpení dosahující zvláštní závažnosti; 14 a ponižujícím zacházením jednání, které jednotlivce hrubě ponižuje před jinými nebo v jeho vlastních očích, navádí ho pro- ti jeho vůli či svědomí, potupuje nebo pokořuje, neprokazuje dostatečnou úctu k jeho lidské důstojnosti nebo tuto důstojnost snižuje či vyvolává pocity strachu, úzkosti nebo méněcennosti, jež jsou schopny zlomit morální a fyzický odpor této osoby. 15 Absolutní charakter zákazu popsaný výše se vztahuje na všechny uvedené formy špatného zacházení, bez ohledu na to, zda jde o jednání úmyslné či dokonce opome- nutí, přičemž zakázané jednání není za žádných okolností ospravedlnitelné. Z uvede- ných definic jednotlivých forem špatného zacházení je současně zřejmé, že otázka újmy na fyzickém či psychickém zdraví je pro posouzení slučitelnosti toho kterého zacházení s článkem 3 Úmluvy sice relevantním, nikoli však jediným či nezbytným kritériem. Jak bude popsáno níže, ponížení psychické povahy bez nutných dlouhotrvajících trau- mat, 16 případně jakékoli nepřiměřené použití síly ze strany vykonavatelů státní moci, které na oběti nutně nezanechává dlouhotrvající zdravotní následky, 17 jsou stejně ne- přípustné jako ty nejzávažnější formy špatného zacházení, včetně mučení. ͸.͸ Práh závažnosti špatného zacházení ve smyslu článku ͹ Úmluvy Je třeba připomenout, že ne každé nevhodné zacházení s jednotlivci je špatným za- cházením ve smyslu článku 3 Úmluvy. Aby zacházení dosáhlo intenzity špatného za- cházení, musí slovy Soudu překročit určitý práh závažnosti ( seuil de gravité , threshold of severity ). Ten vždy závisí na všech okolnostech konkrétního případu, jakými jsou doba trvání zacházení, jeho fyzické a psychické následky a v některých případech též pohlaví, věk a zdravotní stav oběti. 18 Vliv na posouzení závažnosti zacházení budou mít rovněž účel zacházení a případný úmysl dané osobě působit bolest či ji ponížit. 19 Práh závažnosti zacházení se zásadním způsobem snižuje, nachází-li se jednotlivec v moci státních orgánů, tj. zejména v případech zbavení svobody, byť jen krátkodobého. Užijí- li v takových případech státní orgány fyzické síly, která nebyla s ohledem na chování zadržené osoby nezbytně nutná, zasahují tím do její lidské důstojnosti a v zásadě vždy se v těchto případech dopustí článkem 3 Úmluvy zakázaného zacházení. 20 Již takto nízko nastavený práh závažnosti se přitom bude dále snižovat s ohledem na specific-

14 ESLP, Gäfgen v. Německo , č. 22978/05, rozsudek velkého senátu ze dne 1. 6. 2010, par. 89 a 91 15 ESLP, M. S. S. v. Belgie a Řecko , č. 30696/09, rozsudek velkého senátu ze dne 21. 1. 2011, par. 220 16 ESLP, Gäfgen v. Německo , cit. výše, par. 101-108 17 ESLP, Bouyid v. Belgie , č. 23380/09, rozsudek velkého senátu ze dne 28. 9. 2015, par. 109-110 18 ESLP, Gäfgen v. Německo , cit. výše, par. 88 19 ESLP, Aksoy v. Turecko , č. 21987/93, rozsudek ze dne 18. 12. 1996, par. 64 20 ESLP, Bouyid v. Belgie , cit. výše, par. 88

105