SLP 11 (2016)

klad Úmluvy. 9 Tento orgán však funguje jako ex post kontrolor, tj. reaguje na podněty ohledně jejího porušení a není tak s to doporučit nápravu všech škod. Jistou pre- ventivní funkci sice má, a to skrze odstrašující efekt označení některé smluvní strany za porušovatele Úmluvy, ten se však ukazuje být nedostatečný. S cílem vytvořit podmínky, které porušování Úmluvy budou zabraňovat dopředu spolehlivějším způsobem, byl vytvořen tzv. systém pravidelných návštěv, zavedený do systému CAT Opčním protokolem. Jednoduše řečeno, byl vytvořen společný me- zinárodní orgán (Podvýbor proti mučení) a zavedeny národní orgány (národní pre- ventivní mechanismy) určené k vykonávání pravidelných návštěv v určitých druzích zařízení s cílem komentovat, doporučovat a reagovat na hrozby porušování Úmluvy, tj. mučení, kruté, nelidské či ponižující zacházení či trestání. Při tvorbě tohoto mechanismu na základě OPCAT došlo ke zjevnému inspirování se v evropském mechanismu, který s pravidelnými návštěvami přišel už o více než jednu dekádu dříve. ͸.ͷ Zařízení podléhající kontrole Zvlášť náchylnými k porušování Úmluvy mohou být zařízení, která jsou určena k omezení či zbavení osobní svobody a právě ta jsou v hledáčku OPCAT. Opční pro- tokol specificky nejmenuje žádný konkrétní druh zařízení, pouze je v článku 4 odst. 1 nazývá detenčními zařízeními a uvádí, že se jedná o „ zařízení podléhající […] jurisdikci a kontrole, kde jsou nebo mohou být umístěny osoby zbavené svobody buď na základě pří- kazu orgánu veřejné moci nebo z jeho podnětu nebo s jeho souhlasem či tichým souhlasem. “ Byť by alespoň demonstrativní výčet nebyl chybou, nepoužít výčet taxativní je bez- pochyby kladný postup, protože detenčních zařízení může být celá řada a v jednotli- vých zemích se za ně mohou považovat i instituce, které na území ostatních smluv- ních stran svobodu neomezují. V České republice do detenčních zařízení ve smyslu Opčního protokolu zcela jistě patří věznice, protialkoholní záchytné stanice, ale rovněž za určitých okolností psychiatrické léčebny a další. V úvahu mohou připadat i jiná zaří- zení jako výchovné ústavy pro mladistvé, ústavy zabezpečovací detence, policejní cely, ústavy péče o seniory, detenční centra pro cizince a další obdobně fungující orgány vojenské policie atd. Podstatnou skutečností je, zda zde dochází ke zbavování svobody ve smyslu čl. 4 odst. 1 OPCAT. S ohledem na formulaci článku 4 odst. 1 je také třeba poznamenat, že se nemusí jednat pouze o detenční zařízení umístěná na území smluvních stran, ale i mimo ně, pokud však dané detenční zařízení podléhá kontrole nebo jurisdikci příslušné smluvní strany. Nehraje roli ani to, zda se jedná o zařízení státní či soukromá.

9 URL

24