SLP 11 (2016)
vyjádřit svůj názor, publikují se v případě zájmu i jejich odpovědi. I ty jsou přístupné na výše uvedené internetové stránce. Je samozřejmé, že v některých smluvních stranách Opčního protokolu by bylo vhodné provádět návštěvy častěji než v jiných. Kromě shora zmíněných finančních omezení však Podvýbor limitují i některé další aspekty. Program navštěvovaných zemí je sestavován Podvýborem. Následně o něm jsou informovány příslušné smluvní stra- ny. 23 Nejedná se tedy o tzv. ad hoc návštěvy, tj. „zaklepání na dveře“ bez předchozího upozornění. To sice snižuje efektivitu kontrolního mechanismu, protože je smluvním stranám dáván čas pro srovnání problematických případů. Tento nedostatek je ovšem částečně vyvažován faktem, že smluvní strany Podvýboru předloží seznam detenčních zařízení podléhajících jurisdikci a kontrole státu a Podvýbor si z nich bez předchozího upozornění může během návštěvy vybírat ta, která navštíví. 24 Data návštěv jsou zve- řejňována jeden týden po oznámení smluvním stranám. 25 Zřejmě proto také na strán- kách Podvýboru ještě nejsou uveřejněny další plánované návštěvy, protože se čeká do poslední protokolem umožněné chvíle. Významným faktorem je rovněž fakt, že se nevyžaduje souhlas smluvních stran s návštěvou. 26 Ten je automaticky předpokládán s tím, že taková smluvní strana ratifikovala Opční protokol samotný. Nelze však přehlédnout, že počet návštěv je poměrně nízký a Podvýbor tak nemá potřebné možnosti navštěvovat smluvní strany dostatečně často. V kombinaci s fak- tem, že na rozdíl od evropského systému nedisponuje možností ad hoc návštěv vykoná- vaných mimo rámec stanoveného programu,může se stát, že se Podvýbor bude zabývat méně naléhavými situacemi. . Průběh návštěv Aby se zajistila důvěryhodnost získaných informací, mají členové Podvýboru při návštěvách detenčních zařízení právo mluvit s osobami zbavenými svobody soukromě a bez přítomnosti svědků. 27 Kromě toho mají dle článku 14 OPCAT právo na neo- mezený přístup k relevantním informacím, neomezený přístup do detenčních zařízení dle svého výběru. Výjimku představuje článek 14 odst. 2 OPCAT, který ve výjimeč- ných případech umožňuje smluvní straně vznést námitku proti návštěvě konkrétního zařízení. Je to však možné pouze z naléhavých důvodů, mezi něž lze například zařadit ozbrojený konflikt v dané oblasti, povstání v daném detenčním zařízení a podobně. 23 Čl. 13 odst. 2 OPCAT 24 Tento výklad podporují autoři doktríny: EGAN, Suzanne. The Optional Protocol to the Convention Against Torture: Paying the Price for Prevention. In 44 Irish Jurist 182 (2009), s. 189 25 Podvýbor proti mučení, Příručka Podvýboru proti mučení ve vztahu k návštěvám států podle článku 11 (a) Opčního protokolu. Dostupné na URL
28
Made with FlippingBook