SLP 11 (2016)
nými ombudsmany. 28 Osobně mám za to, že rozšíření působnosti ochránce doposud vždy napomohlo účinnému odhalování systémových i individuálních selháním, která negativně dopadají do právní sféry osob. Národní lidskoprávní organizace, neboli národní instituce na podporu, prosazování a ochranu lidských práv (dále také NHRI) jsou vystavěny na tzv. Pařížských principech z roku 1993. 29 Idea existence organizací zabývajících se lidskými právy je však stejně stará jako idea univerzality lidských práv, nicméně debaty a konkrétní kroky k jejich vytvoření probíhaly až v 80. a 90. letech 20. století. 30 Národní lidskoprávní organizace má být nezávislým odborným orgánem přispívají- cím k ochraně a podpoře lidských práv, a to v co nejširší možné míře. V podstatě má vyplnit šedou zónu mezi mezinárodními lidskoprávními závazky států a jejich naplňová- ním ve vnitrostátních právních řádech. Státy jsou totiž ve schizofrenním postavení, kdy mají chránit práva jednotlivců, nicméně sami do nich mnohdy nepřiměřeně zasahují. Předpokladem řádného fungování NHRI je institucionální, personální i finanční nezávislost na výkonné moci. Členové mají representovat co nejširší společenské spek- trum názorů (neziskové organizace, náboženské skupiny, akademici, sociální partneři, samospráva), musí být voleni na základě deklarované procedury s jasně vymezeným mandátem. Existují i modely, kdy národní lidskoprávní organizace je tvořena jednou osobou zejm. v případě, kdy je jí ombudsman. 31 NHRI má mít k dispozici vlastní odborný personál, zázemí a finance pro svou čin- nost. Náplní její činnosti má být projednávání věcí, které spadají do její působnosti, a to ať už na základě podnětu či z vlastní iniciativy, a zveřejňovat výsledky své práce. Má rovněž spolupracovat se všemi relevantními orgány i soukromými subjekty repre- zentujícími zranitelné skupiny obyvatel. NHRI může mít rovněž tzv. quasijudiciální kompetence, kdy může přijímat a šetřit stížnosti, ověřovat fakta, působit v roli mediá- tora mezi stranami, dávat podněty příslušným orgánům či poskytovat rady žadatelům, jak dosáhnout nápravy. 32 28 A to jak JUDr. Otakar Motejl, tak JUDr. Pavel Varvařovský. Srov. Souhrnná zpráva o činnosti veřej- ného ochránce práv 2009. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2010, dostupná na URL
36
Made with FlippingBook