SLP 11 (2016)

národní preventivní mechanismy, tedy vnitrostátní kontrolní orgány pověřené snahou o dosahování týchž cílů jako Podvýbor pro prevenci mučení. Předkládaná kolektivní monografie není pouhým souborem příspěvků, ale výsled- kem výzkumu, které zmíněná konference stimulovala. Ne všechny příspěvky byly tak- to rozpracovány, naopak kniha obsahuje i některé kapitoly a aspekty, které na konfe- renci vůbec nezazněly. V knize je věnována pozornost oběma inovativním prvkům Opčního protokolu, tedy jak národním preventivním mechanismům, tak návštěvám v detenčních zaříze- ních prováděným Podvýborem pro prevenci mučení. Je důležité, že publikace se zabý- vá nejen prevencí mučení, ale i slabších forem špatného zacházení, nejen ve věznicích a detenčních zařízeních, ale i v léčebných zařízeních. Kombinuje přitom pohled mezi- národního práva a práva vnitrostátního. Kniha začíná obecně zkoumáním otázek legitimity národních lidskoprávních insti- tucí v systému mezinárodní ochrany lidských práv (doc. Scheu). V následující části jsou představeny teoretické základy předmětu této knihy. Nejprve dr. Lipovský prezentuje fungování Podvýboru pro prevenci mučení a Národního preventivního mechanismu. Poté je ukázán přerod instituce Veřejného ochránce práv (tj. českého ombudsmana) v tzv. národní lidskoprávní organizaci (dr. Vala). Další část knihy doplňuje teoretické základy o praktické aspekty a je napsána auto- ry s rozsáhlými praktickými zkušenostmi z mezinárodních organizací, národního pre- ventivního mechanismu (Úřadu Veřejného ochránce), popř. právní praxe. Platí to jak o zkušenostech dr. Machoně, který se účastnil několika preventivních návštěv Podvýboru pro prevenci mučení, tak o reflexi nad Veřejným ochráncem zjištěnými případy špatné- ho zacházení z pera Mgr. Lukasové. Podobným způsobem rozebral dr. Šustek poskyto- vání zdravotních služeb v České republice ve světle Úmluvy OSN proti mučení. Poslední část této publikace zasazuje preventivní mechanismy podle Opčního pro- tokolu k CAT do širšího kontextu přecházení a trestání mučení a zároveň přináší srov- nání s instrumenty Rady Evropy proti mučení. I na této úrovni existuje spojení zákazu mučení, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestání (čl. 3 Evropské úmluvy o lidských právech) a preventivních návštěv (Evropská úmluva o zabránění mučení, CPT, 1987). Matérie, kterou na úrovni OSN zahrnuje jedna úmluva (CAT) s Opčním protokolem, je ovšem v Evropě rozdělena do dvou smluvních instrumentů, na jejichž základě působí jeden expertní orgán s preventivní úlohou a jeden silný soudní orgán. Ač Evropský výbor proti mučení a Evropský soud pro lidská práva jsou na sobě nezá- vislé, přesto svými poznatky a závěry na sebe navazují, jak ve své kapitole ukázala dr. Tymofeyeva. Naopak převáženě z pohledu českého práva je zkoumán požadavek na adekvátní právní rámec pro trestní postih špatného zacházení z hlediska Evropské úmluvy o lidských právech (Mgr. Kundrák a Mgr. Konůpka). Ve svém celku představuje tato publikace, na jejímž sepsání se většinově podílejí spo- lupracovníci Výzkumné centrum pro lidská práva (UNCE), důkladné zpracování rela-

6