SLP 12 (2017)

Evropská úmluva o státním občanství (1997) 5 je jednou z novějších úmluv Rady Evropy. Stanoví zásady a pravidla týkající se státního občanství fyzických osob a dále pravidla upravující brannou povinnost v případech několikerého státního občanství, kterými se budou řídit vnitrostátní právní předpisy stran této Úmluvy. Každý stát určuje na základě svých právních předpisů, kdo jsou jeho státní občané. Tyto práv- ní předpisy budou ostatní státy akceptovat, pokud to bude v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami, mezinárodním obyčejovým právem a obecně uznávanými právními principy v oblasti státního občanství. Evropská úmluva jde v řadě aspektů dále než starší instrumenty přijaté na úrovni OSN. 6 Předpisy každého smluvního státu musejí vycházet z toho, že každý má právo na státní občanství; je třeba předcházet vzniku bezdomovectví; nikdo nesmí být své- volně zbaven svého státního občanství; sňatek ani zrušení manželství mezi státním ob- čanem smluvního státu a cizincem, ani změna státního občanství jednoho z manželů během manželství nebudou mít automaticky vliv na státní občanství druhého z man- želů. Úmluva dále zakazuje ve věcech státního občanství diskriminaci. Kapitola VI pojednává o státním občanství v případech sukcese států. Při rozho- dování o udělení nebo zachování státního občanství v nástupnických státech se bude zejména přihlížet k tomu, zda u dotyčné osoby existuje skutečná vazba k danému státu; k tomu, kde měla dotyčná osoba v době sukcese státu obvyklé místo svého trvalého pobytu; k přání osoby samé; a k teritoriálnímu původu dotyčné osoby. Právě 20 let Evropské úmluvy o státním občanství je vhodnou příležitostí k zamyš- lení nad souvisejícími otázkami. To bylo také právě důvodem vědecké konference, ze které vycházejí příspěvky začleněné do této publikace. *** Tato publikace zahrnuje 15 kapitol rozdělených do čtyř tematických částí. V první části této monografie se Dr. Pavel Ondřejek věnuje proměnám státního občanství jakožto právního institutu. Využívá pohled na danou problematiku z obecnějšího hle- diska systémových přístupů k právu (Luhmann, Canaris). Hlavním tématem je ana- lýza vazeb právní regulace na sociální realitu. Cílem následující kapitoly Dr. Josefa Mrázka , je právní analýza rozdílů mezi pojmy „státní příslušnost“ a „státní občan- ství“. Kapitola 3. Mgr. Anny Červeňákové se zabývá právem na občanství z hlediska mezinárodních úmluv, reflektujících lidskoprávní standardy. Přináší nástin různých důvodů, které z perspektivy OSN vedou k velkému počtu osob bez státní příslušnosti. Druha část s názvemObčanství ve vnitrostátním právu začíná příspěvkem Dr. Jiřího Hřebejka , pojednávájícím o dvojím státním občanství a bezpečnosti státu. Nárokem na tzv. bezplatnou zdravotní péči v závislosti na tom, zda se jedná o občana České 5 E.T.S. No. 166. Český text viz ŠTURMA, P. a kol. (ed.): Výběr smluv Rady Evropy. Praha: Prospektrum, 2001, s. 371 an. 6 Srov. Úmluvu o omezení případů bezdomovectví (1961); viz sdělení MZV č. 43/2001 Sb.m.s.

9