SLP 12 (2017)

Vysvětlující zpráva k EÚSO zdůrazňuje, že obzvlášť důležitými mohou být dvě ob- lasti, a to ochrana rodinného života spojená s právem pobývat na území určitého státu a změna občanství v případě sukcese státu. 483 Pozdější praxe ESLP potvrdila tento názor. Tak ve věci Genovese proti Maltě 484 ESLP shledal porušení článku 14 ve spo- jení s článkem 8 EÚLP, protože mimomanželské dítě mělo jiné podmínky nabývání občanství než manželské dítě, a tedy pobyt takové osoby v zemi byl neopodstatněně těžší. Ve věci Kurić a další proti Slovinsku 485 ESLP konstatoval, že došlo k porušení článku 8 EÚLP, když stěžovatelé, občané bývalé Jugoslávie, poté, co nezískali slovinské občanství, byli vyškrtnuti ze seznamů obyvatel, a tak přišli o právo pobytu na území Slovinska a veškerá práva s tím spojená. V žádném z těchto případů ESLP však nikdy nekonstatoval, že stěžovatelé mají právo na občanství. Zvláštní pozornost zaslouží bod 18. Vysvětlující zprávy k EUSO. Vymezuje, že v určitých případech může vést neudělení nebo zamítnutí státního občanství k zhor- šení postavení občana nebo cizince, a tak představovat ponižující zacházení ve smyslu článku 3 EÚLP. K tomuto je zajímavý judikát bývalé Evropské komise pro lidská prá- va ve věci Slepčík a další proti Nizozemsku a České republice . 486 Tento případ se týkal rodiny romské národnosti, která v roce 1992 požádala o azyl v Nizozemsku. Tvrdila, že v České republice jí hrozí pronásledování z rasových důvodů. Stěžovatelé se přitom odvolávali na incident přepadení romské rodiny skinheady v Pardubicích. Nizozemské úřady stěžovatelům nevyhověly, a proto se po vyčerpání vnitrostátních opravných pro- středků stěžovatelé obrátili na EKLP. Stěžovatelé mimo jiné namítali, že se stali oběťmi porušení článku 3 EÚLP (zákaz mučení) z důvodu hrozícího vyhoštění z Nizozemska do České republiky. Dále tvrdili, že po rozpadu ČSFR jim bylo uděleno bez jejich souhlasu slovenské občanství, přičemž oni měli zájem o občanství české. EKLP v sou- ladu s článkem 35 EÚLP nakonec tuto stížnost zamítla pro zjevnou neopodstatněnost. Mezi důvody zamítnutí uvedla zvláště to, že i když incident v Pardubicích je polito- váníhodný, celkově Česká republika poskytuje postačující záruky proti diskriminaci Romů. Kromě toho české úřady ve skutečnosti nabídly stěžovatelům možnost získat české státní občanství, ti však na danou výzvu nereagovali, tedy neobdržení občanství bylo zapříčiněno chováním stěžovatelů samotných. Klíčovou pro naše účely je věta, kde EKLP v této věci poznamenala, že za určitých okolností by nemožnost pro stěžovatele získat občanství mohla vést k porušení člán- ku 3 EÚLP. 487 Odvolala se přitom na svoje rozhodnutí ve věcech East African Asians 483 Viz bod 17 Vysvětlující zprávy k EÚSO. 484 ESLP, Genovese proti Maltě , stížnost č. 53124/09, rozsudek 11. října 2011. 485 ESLP, Kurič a další proti Slovinsku , stížnost č. 26828/06, rozsudek ze dne 13. července 2010. 486 ESLP, Slepcik proti Nizozemsku a České republice, rozhodnutí EKLP, stížnost č. 30913/96 ze dne 2. září 1996. 487 Citát z rozhodnutí EKLP ve věci Slepčík a další proti Nizozemsku a České republice: „…in the particular circumstances of the case the impossibility for the applicants to acquire Czech citizenship was capable of raising issues under Articles 3…“.

140