SLP 12 (2017)

(od roku 1995 do 2004) jí zapříčinila vážnou morální újmu, shledal ESLP za neo- podstatněné. 503 S tímto závěrem ESLP nesouhlasil soudce Maruste. Ve svém částečně odlišném stanovisku poznamenal, že kvůli nemožnosti odcestovat do Rakouska byl vztah stěžovatelky s rodinou nepochybně omezený, což mohlo vést k porušení člán- ku 8 EÚLP. Dle názoru soudce tvoří občanství součást identity osoby. Tudíž pokud se článek 8 EÚLP vztahuje na právo na sebeurčení (self-determination), například v otázce sexuální orientace, měl by se nepochybně vztahovat i na právo na sebeurčení ve vztahu k národnosti a občanství. 504 Soudce uznal skutečnost, že EÚLP nezaručuje právo na občanství. Avšak podle něj z obecných zásad svobody výběru a sebeurčení osoby vyplývá to, že by mělo existovat právo požádat o státní občanství a také záporné právo zřeknout se ho. 505 Z hlediska použitelnosti článků 6 a 13 EÚLP na spory týkající se občanství je vý- znamný rozsudek ESLP ve věci Borisov proti Litvě . 506 Pan Borisov, ruské národnosti, bydlel od roku 1962 spolu s rodinou ve Vilniusu v Litvě. I když původně byl povo- láním důstojník sovětské armády, později se dal na podnikání a zapojil se také do vo- lební kampaně Rolandase Paksase. Mimo jiné mu daroval 350 tisíc euro na volební kampaň. V lednu 2003 byl pan Paksas zvolen litevským prezidentem. V dubnu téhož roku udělil prezident Litvy svým výnosem stěžovateli litevské státní občanství. V pro- sinci roku 2003 prohlásil ústavní soud Litvy na návrh parlamentu výnos prezidenta o udělení státního občanství panu Borisovovi za protiústavní. V dubnu roku 2004 byl Rolandas Paksas z funkce prezidenta odvolán za použití procedury impeachmentu. Ve stejném roce bylo stěžovateli odebráno povolení k pobytu v Litvě. Proti tomuto rozhodnutí se neúspěšně odvolával před vnitrostátními soudy, a nakonec se obrátil i na ESLP. V roce 2010 byl mu ovšem pobyt na území Litvy povolen. Před ESLP stě- žovatel namítal porušení článků 6, 8, 13 a 14 EÚLP vzhledem k nejistotě, ve které se nacházel během více než šesti let. Co se týče námitek dle článku 8 EÚLP, Evropský soud pro lidská práva aplikoval ustanovení článku 37 EÚLP, když rozhodl o vyškrtnutí stížnosti ze seznamu případů, protože dospěl k závěru, že věc již byla vyřešena. Tvrzení stěžovatele o tom, že řízení před litevským ústavním soudem, týkající se odebrání státního občanství, bylo v rozpo- ru se zásadami spravedlivého procesu ESLP zamítl. Sdělil přitom, že se článek 6 EÚLP nevztahuje na řízení upravující občanství, jelikož takové řízení nezahrnuje rozhodnutí o „občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního ob- vinění“ ve smyslu tohoto ustanovení. 507 Vzhledem k tomu, že EÚLP nezaručuje právo 503 Ibid., § 158. 504 Ibid., Partly Dissenting Opinion of Judge Maruste. 505 Ibid. 506 ESLP, Borisov proti Litvě, stížnost č. 9958/04, rozsudek ze dne 14. června 2011. 507 Ibid., § 116: „With respect to the applicant’s complaints regarding the decision of the Constitutional Court to withdraw his Lithuanian citizenship, the Court recalls that Article 6 § 1 of the Convention does not apply to proceedings regulating a person’s citizenship, as such proceedings do not involve either the “determination of his civil rights and obligations or of any criminal charge against him” within the meaning of that provision.“

144