SLP 12 (2017)

Po změně celkového mezinárodního prostředí na počátku 90. let dochází k velmi rychlé aktivaci příslušných ustanovení Hlavy VII Charty OSN a k rychlému rozvoji bohaté sankční praxe. A již ve druhé polovině devadesátých let se ukazuje, že tradič- ní pojetí mezistátních plošných sankcí není udržitelné. Vyhodnocení tří významných sankčních režimů OSN – proti Iráku, Jugoslávii a Haiti – jasně ukázalo, že účinnost plošných mezistátních sankcí jde ruku v ruce se strádáním běžného obyvatelstva a hu- manitární dopady jsou nepřehlédnutelné a morálně nepřijatelné. 555 Mezinárodní spo- lečenství proto ve druhé polovině hledá cestu k „lepším“ sankcím a nachází ji v tzv. cílených sankcích (z počátku označovaných i jako chytrých, z angl. smart sanctions ). 556 Sankční praxe OSN, EU i jednotlivých vysílatelů – států se v průběhu několika let mění a vede k používání dvou velkých skupin cílených sankcí: 1. sankcí selektivně cí- lených na vybranou komoditu, která je sice pro donucovaný stát významná z hledis- ka obchodní bilance, běžné obyvatelstvo ale její nedostatek nepocítí (např. zbraně, tropická dřeva, vzácné kovy, za určitých okolností ropa, jaderné položky apod.; jde o cílení známé již z předcházející praxe); 2. sankcí cílených na jednotlivce, a to jak fyzické osoby, tak i právnické osoby (jednotky). Formou finančních sankcí mohou být postiženi konkrétní jednotlivci i jednotky, zákazy cestování mohou dopadnout jen na určené fyzické osoby. Nutnou součástí dnes přijímaných omezujících opatření EU, sankcí RB OSN i sankčních nařízení USA a dalších vysílatelů jsou tak vedle vyhlášení rozsahu omezujícího opatření i sankční seznamy se jmény sankcionovaných osob. Sankční seznam je obvykle samostatně vyhlašován pro zákazy vstupu a finanční sankce. Důvodem je odlišný způsob implementace sankcí: finanční sankce běžně pro- vádějí banky, pojišťovny a další osoby soukromého práva. Proto musejí být finanční „blacklisty“ veřejně vyhlašované a aktivní vysílatelé pro potřebu finančních institucí udržují i konsolidované seznamy osob sankcionovaných na základě různých sankč- ních rozhodnutí. 557 Zákazy vstupu ( travel ban nebo visa ban ), na straně druhé, jsou prováděny výhradně státními orgány a seznam sankcionovaných osob tedy může mít povahu interní informace, nemusí být veřejně přístupný. 558 reconsidered: History and current policy. 3rd edition . Washington: Peterson Institute for International Economics, 2009, s. 92. 555 WEISS, T. G., CORTRIGHT, D, LOPEZ, G. A, MINEAR, L. (eds.). Political Gain and Civilian Pain: Humanitarian impacts of economic sanctions . Lanham: Rowman & Littlefield, 1997. 556 Podrobněji DRULÁKOVÁ, R., ZEMANOVÁ, Š. (eds.). Mezinárodní kontext české sankční politiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, s. 44. 557 Specially Designated Nationals – SDN list v USA nebo Consolidated list of EU financial sanctions a Consolidated list of persons, groups and entities subject to EU financial sanctions. 558 Rada bezpečnosti OSN i Evropská unie seznamy osob se zákazem vstupu zveřejňují (jde o přílohy sankč- ních rozhodnutí). Praxe Spojených států amerických je příkladem opačného přístupu. Zatímco jména osob dotčených po stránce finanční jsou k nalezení ve veřejně přístupném SDN listu, informace o záka- zech vstupu se nachází v neveřejném seznamu Consular Lookout and Support Systém (CLASS).

169