SLP 12 (2017)

Omar Khadr a v Austrálii David Hicks. Zvláštní zpravodaj ILC Dugard k tomuto uve- dl: „Přestože jednotlivci dnes požívají více mezinárodních prostředků k ochraně práv než kdykoli před tím, diplomatická ochrana zůstává důležitou zbraní v arsenálu ochra- ny lidských práv. Po dobu, co stát zůstávaná dominantním hráčem mezinárodních vztahů, převzetí nároku státy po porušení práv jejich občanů zůstává nejúčinnějším prostředkem na podporu lidských práv.“ 599 Ochrana zadržených osob v Guantanámu je tak příkladem situace, kdy běžné monitorovací mechanismy lidských práv nefungují a kdy může být využita diplomatická ochrana, neboť státy berou diplomatické nároky jiných státu vážněji než stížnosti lidskoprávních orgánů. 600 To vede některé autory k názoru, že diskreční povaha diplomatické ochrany je ohro- žena. 601 Ačkoliv zatím není znám případ, kdyby soud rozhodl proti takto nečinné vlá- dě, již skutečnost, že se rozšiřuje soudní přezkum na tuto oblast moci výkonné, je tren- dem, u kterého lze očekávat další vývoj. 602 Výše uvedené příklady z poměrně nedávné doby dokazují, že institut diplomatické ochrany je i v současnosti stále relevantní. Už pouhá skutečnost, že se občané po vládách svých států domáhali diplomatických intervencí před vnitrostátními soudy, potvrzuje vnímání diplomatické ochrany jako Pravděpodobně jednou z nejdiskutovanějších otázek spojených s diplomatickou ochranou a občanstvím je situace několikerého, obvykle dvojího, občanství. Ačkoli se jedná o nežádoucí jev v mezinárodním právu, je běžnou realitou situace, kdy jed- notlivec má jedno či vícero občanští. To může hrát významnou roli při diplomatické ochraně. Evropská úmluva o státním občanství (1997) upravuje situaci několikerého občanství ve vztahu k diplomatické ochraně v čl. 17 odst. 2 písm. a): „2. Ustanovení této kapitoly umožňující několikeré občanství se nedotýkají: a) norem mezinárodní- ho práva o diplomatické a konzulární ochraně poskytované smluvním státem jeho občanovi, který má současně další státní občanství; […].“ Co je tedy obsahem těchto norem podle tvůrců Evropské úmluvy o státním občanství? V komentáři k uvedenému ustanovení je na prvním místě uveden čl. 4 Haagské úmluvy o některých otázkách střetů zákonů o státním občanství (1930). Nicméně vzápětí se připouští, že vývoj me- zinárodního práva v této oblasti úpravu v Haagské úmluvě překonal. 603 Je tedy namístě se v dalším kroku na uvedenou úpravu zaměřit. 599 First Report on Diplomatic Protection by Mr. John R. Dugard, Special Rapporteur, U. N. Doc. A/ CN.4/506 (2000), § 32. 600 Ibid., § 31. 601 PESCH, s. The Influence of human Rights on diplomatic protection: Reviving an Old Instrument of Public International Law. In The Influence of Human Rights on International Law. WEIß, N., THOUVENIN, J.-M. (eds.). Heidelberg: Springer, 2015, s. 64. 602 Blíže viz PERGANTIS, ss. 379-386. 603 Explanatory Report to the European Convention on Nationality, Council of Europe, 6. listopadu 1997, § 102. účinného nástroje při porušování lidských práv. ͹. Flexibilnější posuzování státního občanství

180