SLP 12 (2017)

něnost pobytu mohl být přenesen na evropskou úroveň – paní Chenová tak odcestova- la do Velké Británie (kterou dobře znala ze svých obchodních cest v minulosti) tak, aby ještě za trvání pobytového oprávnění porodila dceru. Dala jí jméno Catherine . Catherine se narodila v Belfastu, v Severním Irsku, čímž nabyla mimo jiné státní občanství Irské republiky (Irsko v inkriminované době uplatňovalo své zákony exteri- toriálně na území celého ostrova – tedy i v Severním Irsku, které je součástí Spojeného království). Současně však nenabyla státní občanství Číny, což vylučovala čínská legis- lativa. 53 Jako rodinný příslušník občanky EU požadovala paní Chenová z důvodu práva na rodinný život dcery setrvat na území Velké Británie. Situace, kterou paní Chenová vytvořila tím, že porodila dceru v Severním Irsku, tak znamenala aktivaci komunitár- ního prvku potřebného k přenesení sporu před Evropský soudní dvůr. Britský soudce předložil předběžnou otázku týkající se oprávněnosti pobytu lu- cemburskému soudu. Jednou z klíčových otázek při rozhodování bylo, jak posoudit účelové využití institutů evropského práva za účelem legalizace pobytu. Evropský soudní dvůr navázal na svou judikaturu k evropskému občanství, které tvoří „funda- mentální status člověka ve státech EU“, 54 a případ hodnotil z perspektivy Catherine , jejíž právo na setrvání na území a na přítomnost rodičů (z titulu práva na rodinný život chráněného článkem 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv) vylučovalo nedob- rovolné vycestování jejích rodičů do Číny. Druhý případ je věnovaný podobné problematice: Gerardo Ruiz Zambrano, který patřil k velké skupině přistěhovalců z Kolumbie, požádal v Evropě (konkrétně v Belgii) o azyl, avšak ocitl se v nejistém postavení, neboť na straně jedné mu byla tato žádost zamítnuta, na straně druhé však jeho navracení do Kolumbie bránila zásada non-refoul- ment . 55 Okolnosti, které z tohoto případu učinily ojedinělý případ, bylo nejen státní občanství jeho dvou dětí (obě se narodily v Belgii a získaly pouze belgické státní ob- čanství, nevykonaly však volný pohyb tak jako Catherine výše), ale zejména fakt, že po dobu pěti let vykonával v Belgii legálně práci, za níž odváděl příspěvky na sociální zabezpečení, a po skončení zaměstnání požadoval poskytnutí dávky v nezaměstnanos- ti. Tato dávka však panu Zambranovi nemohla být vyplacena z důvodu, že neměl potřebné pobytové oprávnění. Zatímco belgické soudy řešící jeho pobytový režim ne- Press (v tisku); citováno dle verze v ssrn.com, University of Groningen Faculty of Law Research Paper Series, no. 29/2015, s. 2. 53 Ibid., s. 7 citující § 5 tehdy platného čínského zákona o státním občanství: „Osoba, jejíž rodiče jsou čín- ští státní občané usazení v zahraničí anebo která má jednoho rodiče čínského státního občana usazeného v zahraničí, a která současně získá cizí státní občanství narozením, nezíská čínské státní občanství.“ 54 ESD, rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 20. září 2001 v případu C-184/99 Rudy Grzelczyk proti Centre public d‘aide sociale d‘Ottignies-Louvain-la-Neuve. 55 STRUMIA, F. Ruiz Zambrano’s Quiet Revolution: 468 Days that Made the Immigration Case of Deprived Worker into the Constitutional Case of Two Precarious Citizens . In: DAVIES, B., NICOLA, F. (eds.): EU Law Stories: Comparative and Contextual Histories of European Jurisprudence. Cambridge: Cambridge University Press (v tisku); cit. dle verze dostupné v ssrn.com, s. 5.

22