SLP 12 (2017)

nepřátelskými kombatanty ( enemy combatants ), na něž se neměly vztahovat záruky poskytované americkou ústavou týkající soudního procesu. První případ rozhodnutý 28. června 2004 byl specifický v tom, že nepřátelským kombatantem byl občan Spojených států amerických. Yaser Esam Hamdi se narodil v americkém státě Louisiana a ještě jako dítě se přestěhoval s rodiči do Saúdské Arábie, země jejich původu. Několik měsíců před teroristickými útoky v září 2001 odcestoval do Afghánistánu, kde byl po vypuknutí bojů následně zadržen aliancí armád bojujících proti hnutí Tálibán a podle zprávy pracovníka amerického ministerstva obrany po po- rážce jednotky Tálibánu složil pan Hamdí spolu s ostatními bojovníky zbraně a kapi- tuloval. Následně byl převezen na vojenskou základnu Guantánamo na Kubě a poté, co se zjistilo, že jde o amerického občana, do vězení na vojenských lodích v Norfolku (Virginia) v Charlestonu (Jižní Karolína). 63 Při rozhodování Nejvyššího soudu hrály roli dvě otázky: První se týkala toho, zda je možné zadržet amerického občana jako nepřátelského kombatanta. V těsném roz- hodnutí přijatém poměrem hlasů 5-4 soud konstatoval, že takovýto postup je mož- ný, neboť vyplývá ze zmocnění dané prezidentu Kongresem, které bylo přijato týden po 11. září 2001. 64 Zajímavostí rozhodnutí bylo rozdělení soudců nikoliv podle kon- zervativního či liberálního smýšlení (většinové stanovisko soudkyně O’Connorové pod- pořil předseda Rehnquist a soudci Breyer , Kennedy a Thomas , naopak disentující byli soudci Scalia , Stevens , Souter a soudkyně Ginsburgová ). 65 Druhá otázka se již týkala procesních záruk pro pana Hamdiho a zde již soud byl téměř jednotný, když s výjimkou disentujícího soudce Thomase se všichni ostatní soud- ci přiklonili k závěru, že určité záruky (které v rozhodnutí samotném specifikovány nebyly) musejí být panu Hamdímu poskytnuty – minimálně se musí jednat o právo být slyšen. 66 Jakou roli hrálo v dané věci občanství pana Hamdího lze vysledovat srovnáním se souběžně rozhodovaným případem Rasul v. Bush , kde byl zadrženým pan Shafiq Rasul , občan Velké Británie. Přestože se jednalo o cizince, Nejvyšší soud přiznal panu Rasulovi stejně jako panu Hamdímu procesní práva, většina podporující tento ústavní výklad se však již vytvořila z liberálních soudců (tvořili ji soudci Stevens , Breyer , Souter a soudky- ně Ginsburgové , k nimž se připojili soudkyně O’Connorová a soudce Kennedy ; disento- vali soudci Scalia , Thomas a předseda Rehnquist ). 63 Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ze dne 28. června 2004 ve věci Hamdi v Rumsfeld 542 U.S. 507 (2004). 64 Usnesení Kongresu z 18. září 2001: Authorization for the Use of Military Force. s. J. Res. 23. Dostupné na: https://www.gpo.gov/fdsys/pkg/PLAW-107publ40/pdf/PLAW-107publ40.pdf [cit. 2017-02-26]. 65 CHEMERINSKY, E. Constitutional Law. Principles and Policies . 4. vyd., New York: Wolters Kluwer Law and Business, 2011, s. 385. 66 Ibid., s. 386. Jak dále připomíná E. Chemerinsky případ byl ukončen dohodou mezi americkou admi- nistrativou a panem Hamdím, který byl propuštěn za to, že se vzdal amerického občanství, a slíbil, že se nebude účastnit bojů proti Spojeným státům.

24