SLP 12 (2017)

dílů nebo naopak pojetí obou pojmů jako synonym může být užitečný i určitý, velmi stručný komparatistický pohled do právních řádů dalších států. V USA je v právnické literatuře i praxi výrazu „nationality“ dáván obvykle širší vý- znam než pojmu „citizenship“. „Nationality“ označuje „členství v národě“ nebo spíše ve státě (membership in a nation). Zdůrazňuje se potřeba odlišit poněkud užší termín (a somewhat narrower term) státního občanství (citizenship), který se občas používá k označení statusu těch „nationals“, kteří mají plná politická privilegia (full political privileges). Než se američtí Indiáni podle zákona Kongresu stali „občany“ USA (ci- tizens), byli označováni za „non-citizens nationals“. 91 Státní občanství je označová- no za nejvíce privilegovanou formu „nationality“ (citizenship is the most privilegal form of nationality). Občané mají jistá práva, povinnosti a odpovědnost, které nejsou buď vůbec nebo zcela přiznávány cizincům a jiným „noncitizens“, žijícím (residing) v USA. Jistá politická práva, včetně hlasovacího práva a práva zastávat veřejný úřad jsou předurčena existencí „citizenship“. Obvyklými závazky pro citizens jsou závazky věrnosti a služby v armádě. 92 Imigrační zákony USA běžně používají výraz „nationals and citizens of the United States“. Za občana USA se považují osoby narozené v USA, děti občanů narozené v zahraničí nebo osoby naturalizované. USA přiznávají občanství jednotlivcům podle dvou principů: ius soli a ius sanguinis. Čtrnáctý dodatek k Ústavě USA garantuje občanství osobám na základě narození téměř všem jednotlivcům, kteří se v USA narodili (výjimku tvoří např. děti cizích diplomatů). Informace o tom, kdo je občan (a citizen) nebo státní příslušník, poskytuje U.S. Department of State na svých webových stránkách „Citizenship and Nationality“. Občanství se označuje podle země, kde se osoba narodila (nezřekla se ani neztratila občanství), byla naturalizována a vůči níž má osoba povinnost věrnosti a právo na ochranu. Státní příslušnost se posuzuje podle země, jejímž občanem daná osoba je, nebo je považováno za státního příslušníka. 93 V právním řádu Velké Británie má pojem „nationality“ rovněž širší význam než výraz „citizenship“. Stojí za zmínku, že před rokem 1983 se výraz „britský občan“ (the British citizen) ve Velké Británii ani nepoužíval. Byl zaveden až v r. 1987 na zá- kladě „the British Nationality Act“, který rozeznává různé formy „nationality, citizen- ship a subjecthood“ včetně „British citizenship“. Zákon byl několikrát novelizován. Od r. 1982 mají pouze britští občané (citizens) právo na bydliště (the right of abode) regulované v „Immigration Act“ z r. 1971 jako nezbytný přídavek (adjunct) k jejich statusu příslušnosti nebo občanství. Mnozí jednotlivci z bývalé Britské říše jsou buď

91 The New Encyclopaedia Britannica, Vol. 8, Micropaedie Nationality, s. 553. 92 Ibid., Vol. 3, Citizenship s. 332.

93 Srov. “Citizenship: The country in which person is born (and has not renounced or lost citizenship) or naturalized and which that person owes allegiance and by which he or she is entitled to be protected. Nationality: The country of a person’s citizenship or country in which the person is deemed a national.” In: U.S. Citizenship and Immigration Services, the U.S. Department of State’s web pages, Immigration and Nationality Act INA: ACT 301- A Citizens of the United States, Sec 301 (8 U.S.C 1401), file: A Citizenship.htm.

35