SLP 12 (2017)
státní příslušnosti. Pojem státní příslušnost je považován za širší ve srovnání s výrazem „občanství“. Občanství se týká pouze fyzických osob, zatímco o „státní příslušnost“ se hovoří i u právnických osob, lodí nebo letadlech. 106 Řecko má svůj kodex o řecké státní příslušnosti již z r. 1856. V praxi se však pou- žívá termín občanství, řecky „ithageneia“, který má své kořeny v hluboké řecké histo- rii a odkazuje na obecný charakter řecko-ortodoxního „genos“, který je „homogenis“ na rozdíl od osob různého původu, tedy jiného genos označovaného za „allogenis“, Národní „homogenis“ a národní „allogenis“ (menšina) tvoří řecké občany. 107 Ve Finsku se pro výrazy „státní příslušnost“ a „občanství“ používá v překladu jediný termín a sice „kansalaisuus“. Znamená příslušnost jednotlivce ke státu, jedná se o práv- ní koncept s politickými konotacemi jako je např. účast jednotlivce na společenských aktivitách. Dichotomie pojmů „příslušnost“ a „občanství“ se ve finském jazyce v pod- statě nevyskytuje. Termín „kansalaisuus“ ve finštině nemá žádné reflexe na etnické konotace. 108 Švýcarsko v německy mluvící části používá pro právní spojitost občana a stá- tu označení „Bürgerrecht“ (přesněji Schweizerbürgerrecht), které zahrnuje občan- ství osoby na municipální úrovni (Gemeindebürgerrecht), občanství na kantonální úrovni (Kantonsbürgerrecht) a občanství na úrovni státu (Staatsbürgerrecht). Výraz „Bürgerrecht“ se vztahuje nejen ke třem úrovním správy státu, nýbrž i k právům a po- vinnostem jednotlivce, která jsou s občanstvím spojena. Naturalizovaná osoba získává spolu se švýcarským občanstvím politická práva, právo na diplomatickou ochranu, svobodu pohybu a ochranu před extradicí. Ve francouzsky mluvící části se používá k označení právního statusu spojení jednotlivce se státem výraz „nationalité“, který byl inkorporován již do švýcarské Ústavy v r. 1874. V politickém slovníku se však začal tento termín používat až v r. 1820 s cílem označit „národní společnost“. Předtím se po- užívaly výrazy jako „droit de cité“. Uvedený výraz se k označení vztahu mezi „citoyens“ a státem stále paralelně používá vedle termínu „nationalité“ a lze jej nalézt i ve švýcar- ském zákoně o státním občanství z r. 1952 a ve Federální ústavě Švýcarska z r. 1999. 109 V Rusk u se používá pro označení státního občanství výraz „graždanstvo“. Přísně se rozlišuje „občanství“ a „nacionalnosť“. V žádném případě nejde o synonyma. Ústava Ruské federace v čl. 6 konstatuje, že „graždanstvo“ Ruské federace lze získat a ukončit na základě federálního zákona. Občan Ruské federace nesmí být podle Ústavy zbaven 106 Zákon č. 37/81, o státním občanství [online]. c2006. Dostupné z:
38
Made with FlippingBook Annual report