SLP 12 (2017)

cizinec měl mít sjednáno cestovní zdravotní pojištění, 171 byť je tato povinnost v praxi jen obtížně vymahatelná. Z nařízení č. 880/2009, o vízových kodexech, vyplývá, že dlouhodobé komerční po- jištění musí být s pojištěncem uzavřeno na celou dobu jeho pobytu v České republice a musí reflektovat minimální pojistné krytí (30.000 EURO při základním pojištění, 60.000 EURO při komplexním pojištění). Co se však přístupu ke zdravotní péči týče, je právní postavení cizince zahrnutého do systému veřejného zdravotního pojištění přesto v mnoha ohledech příznivější, než právní postavení cizince s komerčním (byť komplexním) zdravotním pojištěním. Mezi ty nejvýznamnější rozdíly lze zařadit to, že veřejné zdravotní pojištění v prvé řadě nestanovuje žádné limity na jednoho po- jištěnce (pojištěnci nelze odmítnout péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění s odůvodněním, že již byla překročena maximální částka pojistného plnění), ani vý- luky z pojištění (určité diagnózy, určitý druh péče, určitý mechanismus vzniku úrazu/ onemocnění, na něž se zdravotní pojištění nevztahuje), ani čekací doby. 172 V systému veřejného zdravotního pojištění také zdravotní pojišťovna nesmí odmítnout pojištěn- ce, tj. zdravotní pojišťovna si nemůže své pojištěnce vybírat, 173 zatímco při uzavírání komerčního zdravotního pojištění zdravotní pojišťovna může předem definovat tzv. nepojistitelné osoby. 174 U cizinců, kteří nejsou zahrnuti do systému veřejného zdravotního pojištění, nemají sjednané komerční zdravotní pojištění, ani žádné jiné zdravotní (cestovní) pojištění, se předpokládá, že náklady na poskytnutou zdravotní péči sami uhradí. V praxi však platba za zdravotní péči může být v konkrétních případech na pacientech jen obtížně dobytná, na což zákon pamatuje tím, že poskytovatelům zdravotních služeb nestano- vuje povinnost přijmout pacienty bez zdravotního pojištění do péče. 175 Toto pravidlo 171 Ust. § 180i zákona o pobytu cizinců na území ČR s dalšími odkazy na přímo aplikované nařízení č. 880/2009, o vízových kodexech. 172 Čekací dobou se u komerčního zdravotního pojištění myslí tzv. karenční doba, tj. doba od uzavření pojištění, během níž se pojistné nevyplácí, nikoliv doba, po kterou pojištěnec čeká na potřebnou zdra- votní službu. K tomu srov. podmínky komerčních komplexních zdravotních pojištění. Např. komplexní zdravotní pojištění cizinců EXCLUSIVE od Všeobecné zdravotní pojišťovny, a.s., jež je presentováno jako výjimka na trhu, neboť je zcela bez výluk, údajně svým rozsahem plně odpovídá veřejného zdravot- nímu pojištění. Přesto i toto pojištění má pojistné plnění omezeno limitem. Více informací dostupných na webových stránkách: [cit. 2017-07-27] 173 Ze zákona naopak vyplývá právo na svobodnou volbu pojišťovny ze strany pojištěnce, které je dle § 11a zákona o veřejném zdravotním pojištění omezeno jen v tom smyslu, že zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. 174 Typicky pacienti trpící těžkými nervovými poruchami (ALS), duševními nemocemi (schizofrenie, de- mence), rakovinou, AIDS ad. Tak kupř. uvedeno v Informacích pro zájemce o sjednání pojistné smlouvy o Zdravotním pojištění cizinců – Welcome u ERGO pojišťovny, a.s., s platností od 3.10.2016. Dokument dostupný z: [cit. 2017-07-27]. 175 Ust. § 48 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách. Že ostatně poskytovatel zdravotních služeb v zásadě není povinen riskovat, že bude nucen dotovat zdravotní péči poskytovanou svým pacientům,

65