SLP 12 (2017)

má být průběh rozhodčího řízení apod. Vzorem pro vnitrostátní úpravu rozhodčího řízení je tak pouze Vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži, přijatý Valným shromážděním OSN v roce 1985 a revidovaný v roce 2006, který mimo jiné v ustanoveních o rozhodcích stanoví, že jejich státní občanství nehraje při jejich jmenování žádnou zvláštní roli. Podle čl. 11 odst. 1 „ No person shall be precluded by reason of his nationality from acting as an arbitrator, unless otherwise agreed by the parties. “ 184 Rozhodčí pravidla UNCITRAL z roku 1976 ve znění z roku 2013, které se používají na základě dohody stran v mezinárodní obchodní arbitráži, se zmiňují o stát- ním občanství rozhodce pouze v souvislosti s jeho (jejich) jmenováním orgánem pro jmenování v čl. 6 odst. 7: „ The appointing authority shall have regard to such considerati- ons as are likely to secure the appointment of an independent and impartial arbitrator and shall take into account the advisability of appointing an arbitrator of a nationality other than the nationalities of the parties .“ 185 Právní úpravy rozhodčího řízení v Evropě se zpravidla o státním občanství rozhodce vůbec nezmiňují (např. Norsko, Švýcarsko, Kypr) nebo stanoví, že státní občanství roz- hodce nebrání jeho jmenování (Finsko, Srbsko, Slovinsko). Rovněž tak právní úprava na Slovensku, kde existují dokonce dva zákony o rozhodčím řízení, se o státním ob- čanství rozhodce, a to i ve spotřebitelských sporech, nezmiňuje. 186 Tento článek si klade za cíl zejména posoudit stávající právní úpravu požadavků na osobu rozhodce v České republice z hlediska jeho státního občanství, a zda tato úprava ohledně jmenování či nejmenování cizince rozhodcem není v rozporu s právem sporných stran na spravedlivý proces. ͷ. Vývoj tuzemské úpravy státního občanství rozhodce Zákon č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních, v části páté, která v § 648 poskytovala stranám možnost uzavření rozhodčí smlouvy (jestliže jednou ze stran byla československá právnická osoba), požadavky na osobu rozhodce nestanovil. Dne 1. 4. 1964 nabyl účinnosti zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezi- národním obchodním styku, který v § 5 odst. 2 připustil, aby i cizinec byl rozhodcem. Řády Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory stanovovaly, že československé státní občanství není pro zápis na listinu rozhodců podmínkou. 187 Na listině rozhodců platné od 1. 4. 1990 je sice zapsáno 83 rozhodců, mezi nimi však žádný cizinec není. 184 Dostupné např. z: http://www.uncitral.org/pdf/english/texts/arbitration/ml-arb/07-86998_Ebook.pdf [cit. 2017-05-05]. 185 Dostupné z: http://www.uncitral.org/pdf/english/texts/arbitration/arb-rules-2013/UNCITRAL-Arbitration- Rules-2013-e.pdf [cit. 2017-05-05]. 186 Srov. § 8 zákona č. 244/2002 Z.z., o rozhodcovskom konaní a § 4 zákona č. 335/2014 Z.z., o spotrebi- teĺskom rozhodcovskom konaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov. 187 Srov. např. § 5 odst. 1 Řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory – vyhl. č. 14/1988 Sb.

69