SLP 12 (2017)

only entirely legitimate but practically necessary to consider and employ alternatives to deprivation, some of which were discussed. Klíčová slova občanství, odnětí občanství, alternativy k odnětí občanství, princip loajality, státo- občanské pouto Key words nationality, citizenship, deprivation of citizenship, alternatives to deprivation of citi- zenship, principle of loyalty, bond of citizenship Úvod Na jaře roku 2017 se turecký prezident Racep Tayip Erdogan několikrát ve svých projevech obracel na občany tureckého původu žijící dlouhodobě v některé z evrop- ských zemí. Obracel se na osoby, z nichž mnohé jsou občany evropských států, pří- padně mají dvojí občanství. Prezident Erdogan je vyzýval k účasti v tureckém ústav- ním referendu, tedy k účasti na rozhodování o situaci v zemi, jejíž směřování může mít na mnohé z nich podle okolností spíše vedlejší dopad. Řada z nich zájem o účast měla, a ovlivnila tak výsledky referenda, které povede k výrazné a z pohledu řady ko- mentátorů kontroverzní ústavní změně posilující postavení autoritativního prezidenta a jeho politiku. 212 Kontext doplňuje fakt, že úřady některých evropských států odmítly umožnit tureckým veřejným představitelům propagaci schválení ústavních změn v da- ném referendu. Pročítáme-li některé rozhovory s Turky dlouhodobě žijícími například v Německu, je z jejich slov cítit, že obě země považují za své a že cítí konflikt loajalit ve vztahu k nim. 213 Dlužno podotknout, že se jedná v naprosté většině případů o zcela řádné obyvatele či občany těchto evropských států. I proto je hledání důvodů majorit- ní podpory politice tureckého prezidenta z jejich strany nutno věnovat mimořádnou pozornost. Jiným a v určitém smyslu výraznějším, ačkoliv početně menším, problémem souvi- sejícím s otázkou konfliktu loajalit je otázka, jak přistupovat k tzv. zahraničním bojov- níkům, kteří v uplynulých letech odjeli (nejen) z evropských států, aby bojovali v ob- lastech Sýrie a Iráku ve jménu idejí jdoucích proti evropské liberální tradici, a nyní se 212 Kontroverzně jsou vnímány především masivní zatýkání a čistky v armádě, státní správě, školství a dal- ších oblastech veřejného života po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v červenci 2016. Dalším z pohledu evropských států mimořádně sporným bodem je připravenost k znovuzavedení trestu smrti, které by mělo být také předloženo k hlasování v referendu. Německá kancléřka Angela Merkelová se již vyslovila v tom smyslu, že Německo tentokrát neumožní tureckým diplomatickým a konzulárním úřadům působit jako hlasovací místa pro účely tohoto referenda. Dostupné z: [cit. 2017-06-29]. 213 Viz např. rozhovory ve Frankfurter Allgemeine Zeitung, dostupné z: [cit.2017-03-27].

77