SLP 13 (2020)

Ve skutečnosti je role Senátu v ústavním a politickém systému mnohem význam- nější a je to pro právě Senát, který může být významnou pojistkou proti odstranění parlamentarismu. Má také klíčový význam jako záruka proti „regresivním zvratům demokracie v tyranii většiny“ 41 Právě v době křehké hranice mezi politickou a ústavní transformací liberálně demo- kratického režimu je role Senátu klíčová. Bez existence horní komory by ČR byla již mnohem blíže k maďarské cestě přechodu k autoritativnímu režimu prostřednictvím ústavních a zákonných změn prosazených vládnoucím hnutím. Úloha Senátu v legisla- tivním procesu, a především ústavní požadavek kvalifikované většiny v obou komorách k ústavním změnám je jednou ze záruk zachování ústavnosti. Z uvedených hledisek je významným aspektem odlišný způsob volby senátorů a po- slanců, který umožňuje vytváření jiné politické struktury obou komor. Tento prin- cip umožňující zabránit diktátu aktuální politické většiny je v současné krizi liberální demokracie důležitou pojistkou proti prosazení mocenských zájmů (prostřednictvím hradu loajální stínové koalice ANO, SPD a KSČM) směřujících proti jejím základům. Senát má také významné kompetence ve vztahu k prezidentovi (souhlas Senátu je např potřeba ke jmenování soudců Ústavního soudu navržených prezidentem). Především však Senát jako jediný orgán může podat ústavní žalobu na prezidenta republiky a vyvolat tak řízení před Ústavním soudem, o tom, zda se prezident do- pustil hrubého porušení ústavy nebo jiné součástky ústavního pořádku (resp. velezra- dy). Jakkoli je průchodnost takového návrhu komplikovaná vzhledem k požadavku souhlasu kvalifikované většiny v obou komorách (a fakticky vzhledem k současnému složení Poslanecké sněmovny), jde o jediný prostředek případného postihu prezidenta z hlediska dodržování ústavnosti (sankcí je ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt). Právě tato stabilizační role v politickém a ústavním systému, která limituje mož- nost radikálních zvratů prosazovaných momentální politickou majoritou, je jedním z důvodů, proč je Senát terčem útoků ze strany těch, kteří prosazují faktickou změnu politického režimu. Když Zeman v roce 2018 vyzývá poslance k „vyhladovění Senátu“, tj. aby omezili jeho rozpočet a tím fakticky znemožnili jeho činnost, je to další z jeho útoků na stávající ústavní systém. 42 bez senátorů (pokud se k volbám nedostaví alespoň 30% voličů). Dostupné z: 41 P. Pithart, Senát jako stabilizující prvek politického systému, in Senát v českém ústavním a politickém systému. Dostupné z: 42 J. Kysela tuto výzvu prezidenta přirovnává k ústavnímu puči v autoritářských státech. Rozhovor s J. Kyselou pro aktuálně.cz, 16. 10. 2018. Dostupné z:

28