SLP 13 (2020)
ͼ . Záv ě r Všechny výše nastíněné politické jevy, které jsou v napětí s normativní strukturou ústavního pořádku ČR, nasvědčují přesvědčení o významné vnitřní nestabilitě ústav- ního systému, která pramení z politického diskursu. Tu je třeba též vnímat v kontextu širších sociálních proměn. Zásahy ze strany moci výkonné do základních mechanismů parlamentní dělby moci se uskutečňují v politickém prostředí, které se vyznačuje nere- spektováním politické plurality a ochrany politických menšin, útoky na aktivní občan- skou společnost, ohroženou nezávislostí médií, nacionalismem, xenofobií a rostoucími dezintegračními tendencemi z hlediska myšlenky evropské integrace. Kvalitativní stránka parlamentarismu není totiž devalvována pouze přístupem hnutí Babiše a prezidenta. Politická atmosféra v ČR je charakteristická také tím, že nacionali- smus a xenofobie spolu s protievropským postojem je programem nejen extrémistické- ho hnutí SPD, ale je rozšířen napříč politickým spektrem. SPD, které se označuje jako vlastenecké hnutí, prosazuje radikální změnu ústavního a politického systému. Jedním z hlavních cílů SPD je vyhlásit referendum o vystoupení ČR z EU. Pod heslem boje proti islamizaci a nelegálním imigrantům hnutí propaguje otevřený a útočný naciona- lismus. Někteří z členů SPD čelí trestním stíháním za výroky směřující k potlačování práv menšin a ke zpochybňování holokaustu 43 a genocidu Romů. 44 SPD však není se svým extrémistickým programem izolováno. Podporuje jej prezident Zeman, který sympatizuje s většinou bodů jeho programu včetně odmítání inkluze ve vzdělávání. Ostatně prezident často otevřeně projevuje své postoje proti Romům, které označil z 90% za nepřizpůsobivé či zlehčuje jejich osud za druhé světové války a genocidu Romů. Začlenění dětí s handicapem do běžných škol přirovnal k tomu, že rychlost ko- lony by pak byla určena rychlostí nejpomalejšího vozidla na úkor talentovaných dětí. 45 Nacionalismus, útoky na Romy a odmítání inkluze se ovšem staly postojem i někte- rých členů tradičních stran. Zlehčování postavení Romů během holocaustu je častým terčem i dalších politiků: jeho charakter zpochybňoval bývalý prezident Klaus či Babiš 43 Šéf SPD Okamura či poslanec za SPD Rozner svými výroky popírajícími existenci a charakter romského koncentračního tábora, který vznikl na místě bývalého pracovního tábora v Letech u Písku v období Protektorátu Čechy a Morava za druhé světové války, čelili trestnímu stíhání z podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Dostupné z:
29
Made with FlippingBook - Online catalogs