SLP 13 (2020)

Alespoň formální právní rámec představovaly nařízení z roku 1956 62 a cizinecký zákon z roku 1979. 63 V roce 1977 bylo vydáno správní nařízení (vnitřní předpis) – služební předpis o pobytu osob, které nejsou státními občany NDR, v Německé demokratické republice, 64 které zachytilo politickou a správní praxi při udělování azylu. 65 Upravovalo postup při udělování azylu, resp. statusu politického emigranta, ubytování, zaměstná- vání, jazykovou výuku, sociální péči atd. Polsko 66 Ústava Polské lidové republiky z roku 1952 stanovila, že Polská lidová republika poskytuje azyl občanům cizích států pronásledovaným pro hájení zájmů pracujících mas, za boj o společenský pokrok, za činnost na ochranu míru, za účast v národně osvobozeneckém boji nebo pro vědeckou činnost (čl. 75). 67 Základ podústavní úpravy práva azylu představoval zákon z roku 1963 o cizincích, 68 v souladu s jehož čl. 10 odst. 1 rozhodnutí ve věci udělení azylu na území Polské lidové republiky vydával ministr vnitra v součinnosti s ministrem zahraničí. Prováděcí naříze- ní k tomuto zákonu z roku 1963 o podrobných pravidlech a druzích řízení ve věcech cizinců a o vzorech dokumentů pro cizince 69 upravovalo mimo jiné v díle 6 řízení ve věcech udělování azylu (základní procesní pravidla, udělování azylu, jeho odnětí a pozbytí, základní právní postavení osoby s uděleným azylem). Citovaný zákon a naří- zení byly ještě dále provedeny vnitřním předpisem (správním nařízením) – opatřením ministra vnitra z roku 1967 o řízení o udělování cizincům azylu na území Polské lidové republiky, jehož přílohou byla instrukce o podrobném režimu řízení při udělování 62 Verordnung über den Aufenthalt von Ausländern im Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik vom 14. Dezember 1956 (GBl. I 1957 Nr. 1 S. 1). Toto nařízení počítalo s udělením pobytu v případě existence azylových důvodů (srov. § 2 odst. 1). 63 Gesetz über die Gewährung des Aufenthaltes für Ausländer in der Deutschen Demokratischen Republik – Ausländergesetz – vom 28. Juni 1979 (GBl. I 1979 Nr. 17 S. 149). Ustanovení § 5 stanovilo, že o udě- lení nebo odnětí azylu rozhoduje Rada ministrů, která však mohla tuto pravomoc delegovat. 64 Dienstvorschrift Nr. 041/77 des Ministers des Innern und Chef der Deutschen Volskpolizei über den Aufenthalt von Personen, die nicht Staatsbürger der DDR sind, in der Deutschen Demokratischen Republik vom 20. 12. 1976. 65 Srov. POUTRUS, Patrice G.: Asyl im Kalten Krieg – Eine Parallelgeschichte aus dem geteilten Nachkriegsdeutschland. Totalitarismus und Demokratie , č. 2, 2005, str. 276. ISSN 1612-9008. 66 Blíže srov. KRYSKA, David. Právo azylu v Polské lidové republice (připravováno do tisku). 67 Konstytucja Polskiej Rzeczypospolitej Ludowej uchwalona przez Sejm Ustawodawczy w dniu 22 lip- ca 1952 r. (Dz.U. 1952 Nr 33 poz. 232). Pro český překlad srov. SVOBODOVÁ, Sofia a kol.: Ústavy evropských socialistických států. 2. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str. 78 (v té době se s ohledem na novelizace jednalo již o čl. 88). 68 Ustawa z dnia 29 marca 1963 r. o cudzoziemcach (Dz.U. 1963 Nr 15 poz. 77). 69 Rozporządzenie Ministrów Spraw Wewnętrznych i Spraw Zagranicznych z dnia 1 października 1963 r. o szczegółowych zasadach i trybie postępowania w sprawach cudzoziemców oraz o wzorach dokumen- tów dla cudzoziemców (Dz.U. 1963 Nr 43 poz. 242).

73