SLP 14 (2020)

Následující řádky se tedy logicky nevěnují „pouze“ dětem ale lze je na ně rovněž vztáhnout jako formu nepřímé ochrany. Vybrány jsou pak zločiny, které mají vůči dětem zvláštní důležitost s ohledem na reálie konfliktů a porušování lidských práv. Čl. 7 odst. 1 písm. g) ŘS mezi činy zakládající zločiny proti lidskosti zahrnuje, za podmínky, že ke spáchání došlo „ v rámci rozsáhlého a systematického útoku zaměře- ného proti civilnímu obyvatelstvu “, i následující: „ znásilnění, sexuální otroctví, nucená prostituce, nucené těhotenství, nucená sterilizace nebo jiné formy sexuálního násilí srovna- telné závažnosti “. Úprava válečných zločinů v oblasti sexuálních a genderově motivovaných zločinů na článek 7 odkazuje, když uvádí, že jedním z válečných zločinů je dle čl. 8 odst. 2 písm. b) bod xxii ŘS rovněž „ znásilnění, sexuální otroctví, nucená prostituce, nucené těhotenství podle článku 7, odstavce 2 (f ), nucená sterilizace či jiné formy sexuálního ná- silí, které jsou rovněž závažným porušením Ženevských úmluv. “ Totožná úprava je v čl. 8 odst. 2 písm. e) bodu vi ŘS, který pouze v závěru uvádí namísto závažných porušení Ženevských úmluv závažná porušení společného článku 3 ŽÚ. ͼ . ͷ Znásiln ě ní Znaky skutkových podstat jsou až na kontextuální znaky (a subjektivní vztah k nim ze strany pachatele) pro válečné zločiny i zločin proti lidskosti totožné. Zločin je zároveň definován tak, aby byl genderově neutrální a nebylo rozhodné, zda pachatel a oběť byli muž či žena. 40 Kromě toho je důležité, že definice ve znacích je konstruována tak, aby nevylučovala coby formu znásilnění orální sex, stejně tak jako zneužití jiným objektem než sexuálním orgánem. Dle prvního bodu znaků skutkových podstat (stejného pro oba válečné zločiny i zločin proti lidskosti) se vyžaduje, aby vždy došlo k penetraci 41 a druhý bod znaků skutkových podstat definuje, že k proniknutí dochází přinucením (force), pod jeho hrozbou (threat of force), či donucením (coercion), jako třeba způsobeného napří- klad strachem z násilí (violence), tísní (duress), zadržením (detention), psychickým nátlakem nebo zneužitím moci (abuse of power), proti osobě/jiné osobě, alternativně zneužitím nátlakového (coercive) prostředí, či že k němu došlo vůči osobě neschopné poskytnutí skutečného souhlasu. V důsledku definice pak není nutné dokazovat ne- poskytnutí souhlasu 42 a jeho nedostatek se dá dokázat okolnostmi. To se může ukázat jako nesmírně důležité (v případě nátlakového/coercive prostředí) například v poskon- fliktních režimech, kdy by oběti sice explicitně nedávaly najevo odpor a ani nebyly explicitně nuceny k aktu pachatelem, ale rozumně se domnívaly, že při neprovedení 40 MTS, Prokurátor v. Bosco Ntaganda , ICC-01/04-02/06-2359, TChVI, rozsudek ze dne 8. 7. 2019, para. 933. 41 MTS, Prokurátor v. Germain Katanga , ICC-01/04-01/07-3436, TChII, rozsudek ze dne 7. 3. 2014, para. 963. 42 MTS, Prokurátor v. Germain Katanga , ICC-01/04-01/07-3436, TChII, rozsudek ze dne 7. 3. 2014, para. 965.

101