SLP 14 (2020)

pravních prostředcích města Vídeň a jednak na základě velmi překvapivých výsledků komplexní studie Agentury EU pro základní práva, jejíž cílem bylo zmapovat výskyt násilí na ženách ve všech členských státech EU. 2 V této aktuální studii bych chtěl pozornost čtenářů obrátit na otázku, jak lze z po- hledu současné ochrany lidských práv a práv žen přistupovat k problému kulturně podmíněného násilí. Zmíněná Istanbulská úmluva jako vlajková loď současné evrop- ské ochrany lidských práv je totiž zaměřena výlučně na tzv. genderově podmíněné násilí. Případnou relevanci kulturních aspektů násilí připouští tato úmluva pouze okrajově. Diskuse ze Spolkové republiky Německo ovšem naznačuje, že problém násilí na ženách není pouze o vztahu mezi ženami a muži obecně, ale může mít i konkrétní kulturní rozměr. Německá debata současně demonstruje, jak je složité zohlednit kul- turní aspekty násilí ve světle ochrany lidských práv a zákazu diskriminace. ͸ . Kulturní podmín ě nost násilí na ženách jako problém informa č ní politiky Jako názorný příklad koncepčního podceňování kulturně podmíněného nási- lí mohou sloužit mediální reakce na neblaze proslulou silvestrovskou noc 2015/16 v německém Kolíně nad Rýnem, po které příslušné státní zastupitelství přijalo více než 500 trestních oznámení týkajících se sexuálního násilí. 3 Odborná literatura uvádí někdy i vyšší čísla. 4 Přesný počet trestních oznámení zřejmě neznají ani příslušná místa v Německu, jelikož do statistiky jsou jednotlivá oznámení zanesena až poté, co byla zjištěna jejich podstata. To znamená, že poměrně vysoký počet trestních oznámení souvisejících se silvestrovskou nocí je vykazován až za měsíce duben a květen 2016. 5 Podle policejních orgánů lze vycházet z toho, že sexuální násilí na ženách bylo v dané situaci spácháno v organizované formě. 6 Zarážející byla ovšem nejen míra sexuálního násilí, ale také její následná veřejná prezentace. V paměti totiž utkvěly snahy řady odborníků a aktivistů, kteří tvrdili, že nevídaná eskalace násilí na ženách neměla nic společného s kulturním kontextem, ze kterého pachatelé pocházeli. Feministická studie zpracovaná pro Nadaci Heinricha Bölla dokonce obvinila německá média z kulturizace násilí na ženách a stereotypi- zace pachatelů. Podle autorky studie bylo zaměření na konkrétní skupinu pachatelů 2 SCHEU, H. Sjednocení a fragmentace mezinárodní ochrany lidských práv na příkladu boje proti násilí na ženách. In: ŠTURMA, P., FAIX, M. (eds.) Lidskoprávní dimenze mezinárodního práva . Studie z lid- ských práv č. 7, 2014. 3 Viz podrobněji WERTHSCHULTE, Ch. Nach Köln ist wie vor Köln – Die Silvesternacht und ihre Folgen. In: Aus Politik und Zeitgeschichte , 1-3/2017, s. 10-17. 4 Viz např. DÜRR, S., MÄRKL, D., SCHIAVONE, M., VERHOVNIK, M. Die Kölner Silvesternacht in Medien und Öffentlichkeit. Sexuelle Gewalt in der öffentlichen Debatte. In: Communicatio Socialis , 49/3 (2016), s. 283-296. 5 Viz výsledky interpelace v zemském parlamentu Severního Porýní: odpověď zemské vlády na dotaz po- slankyně Ina Scharrenbach ze dne 10. října 2016 (č. 16/13175). 6 BLIESENER, T. Die Silvesternacht von Köln und die Folgen – ein kritischer Blick auf die „Ausländer- kriminalität“. In: Jahrbuch Öffentliche Sicherheit , 2016/17, s. 48-58.

58