SLP 14 (2020)

trestního zákoníku obávají, že účast na skupině bude definována na základě „konstruk- ce homogenních skupin pachatelů“ a podle „stereotypních kritérií“. 21 Během debaty ve spolkovém parlamentu vystoupila frakce Zelených s tím, že nový § 184j trestního zákona představuje protiústavní vyrovnání se s událostmi silvestrovské noci v Kolíně. Podle Zelených byly porušeny princip určitosti trestněprávních norem a princip viny. 22 Zelení, kteří ostatní části reformy trestního zákoníku podporovali, dále kritizovali, že nová úprava trestního zákoníku byla spojena se zpřísněním azylo- vého zákona. Účelem tohoto příspěvku není anticipovat případný přezkum ústavnosti § 184j trestního zákoníku. Od doby jejího přijetí nebyla nová norma v soudním řízení dosud aplikována. Německá politická diskuse a legislativní proces však ukázaly, jak proble- matické může být zohlednění specifických kulturních aspektů v rámci trestního práva. Zatímco při přípravě jiných částí reformy německého trestního zákoníku Istanbulská úmluva sloužila jako jeden z hlavních referenčních bodů, v případě tvorby § 184j trest- ního zákoníku nehrála žádnou roli. Obdobně jako v diskusi o etických standardech mediálního zpravodajství se tedy i během rozboru legislativních návrhů objevil argument, že norma zaměřená na možný kulturní fenomén skrývá rasistický postoj. Znovu je proto třeba položit si otázku, zda je skutečně v zájmu ochrany žen před násilím, když část politického spektra odkazem na rasismus delegitimuje diskusi o možném kulturním pozadí určitých druhů násilí na ženách. Přitom je samozřejmě naprosto legitimní zpochybnit tezi o importu mimo- evropského kulturního fenoménu „ taharrush gamea “. Za krok správným směrem lze považovat zprávu švédského sociálnědemokratic- kého poslance Parlamentního shromáždění Rady Evropy Jonase Gunnarssona z led- na 2016. 23 Gunnarsson poukázal na to, že zmíněná forma kolektivního sexuálního násilí na ženách není rozšířena v celém arabském světě. Podle podkladu, který měl Gunnarsson k dispozici, byl takový fenomén téměř neznámý v Alžírsku, Libanonu, Libyi, Maroku a Sýrii, ale byl koncentrován na Egypt, Saudskou Arábii a státy kolem perského zálivu. Podle Gunnarssona není na místě chápat konkrétní případy sexuálního násilí jako součásti rozšířeného kulturního fenoménu. V návaznosti na tento argument je nutné položit si otázku, zda speciální úprava trestního práva a případná preventivní opatření mohou být legitimně přijata i v situaci, kdy nebezpečný fenomén je zazname- nán jen v několika státech, ze kterých migranti pocházejí, a nikoli v celém kulturním okruhu. 21 Bundesverband Frauenberatungsstellen und Frauennotrufe – Frauen gegenGewalt (ed.) Der Paradigmen- wechsel im Sexualstrafrecht (Informationspapier), Berlin, 7/2017, s. 2. Dokument je dostupný na stránkách https://gb.uni-koeln.de/e2106/e2113/e20353/DasneueSexualstrafrecht-Erluterungen_ger.pdf. 22 K otázce ústavnosti nového ustanovení viz podrobněji HÖRNLE, T. § 184j StGB (Straftaten aus Gruppen) – ein verfassungswidriger Straftatbestand ? In: Bonner Rechtsjournal (1/2017), s. 57-62. 23 Committee on Equality and Non-Discrimination. Recent attacks against women in European cities – the need for a comprehensive response (Report/Document 13961).

63