SLP 14 (2020)

Ačkoli možná kulturní dimenze násilí na ženách je v IÚ zohledněna jen z malé části, silvestrovské události z Kolína měly nakonec konkrétní dopad na ratifikaci IÚ v Německu a také na novelizaci německého trestního práva. Zatímco původní legis- lativní návrhy a diskuse ve spolkovém parlamentu z let 2014 a 2015 předpokládaly pouze drobné změny úpravy sexuálních trestních činů, 19 byla pod dojmem kolínských událostí přijata rozsáhlejší reforma. Důvodová zpráva k návrhu změny německého trestního zákoníku, který byl předložen začátkem července 2016, 20 výslovně argumen- tovala odkazy na Istanbulskou úmluvu a její článek 36. Novela byla přijata a vstoupila v platnost v listopadu 2016. Ustanovení, které nejvíce reflektuje zkušenosti kolínské silvestrovské noci, je nový § 184j trestního zákoníku. V návaznosti na sexuální trestné činy podle § 177 (sexuální nátlak a znásilnění) a podle § 184i trestního zákoníku (sexuální obtěžování) krimina- lizuje § 184j poprvé i účast ve skupině, v níž alespoň jeden člen spáchá výše uvede- né trestné činy. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení tvrdí, že spáchání sexuálních trestných činů ve skupinách představuje „nový a závažný fenomén“. Podle důvodové zprávy jsou skupiny ve smyslu § 184j trestního zákoníku charakterizovány „motivačně působící dynamikou“, když se jednotliví členové skupiny vzájemně posilují a zároveň překonávají případné vnitřní zábrany. Skupina podle § 184j trestního zákoníku se skládá z nejméně tří členů, kteří vy- víjí nátlak na jinou osobu např. tím, že omezují její svobodu pohybu. Podmínkou trestnosti je určitá minimální míra neústupnosti, jinými slovy určitá minimální in- tenzita zásahu. Pod citovanou normu např. nespadá případ, kdy se muž postaví ženě na krátkou dobu do cesty a brání jí v pohybu. § 184j trestního zákoníku nevyžaduje vědomé a úmyslné společné jednání ve smyslu jiných ustanovení trestního zákoníku. Rozhodující je běžný význam slova „účast“. Dikce zákona a důvodové zprávy je neutrální. V politické debatě však nebylo po- chybu o tom, že nová úprava míří na situace podobné kolínské silvestrovské noci. Řada feministických organizací ovšem právě z tohoto důvodu označila normu za výsledek „rasistické instrumentalizace“ politické diskuse o Kolíně. Podle nich společenská dis- kuse vyvolala mylný dojem, že sexuální útoky jsou především problémem „nebílých a neněmeckých pachatelů a bílých a německých obětí“. V tomto světle se kritici § 184j 19 Viz např. FISCHER, T. Anhörung zu dem Antrag Artikel 36 der Istanbul-Konvention umsetzen –be- stehende Strafbarkeitslücken bei sexueller Gewalt und Vergewaltigung schließen – BT-Drs. 18/1969 (http://www.bundestag.de/blob/357200/18bdafafc324ec0f4c09a339a13753ce/fischer-data.pdf ); FROMMEL, M. Wo beginnt Vergewaltigung? In: Süddeutsche Zeitung , 3. 2. 2015 (článek je do- stupný na stránkách http://www.sueddeutsche.de/panorama/rechtsprechung-wo-beginnt-vergewalti- gung-1.2331813). Někteří autoři se domnívali, že by si přistoupení k IÚ vyžadovalo podstatnější zásah do stávající úpravy. Viz BLUME, L., WAGNER, K. Reform des § 177 StGB? – Zur Vereinbarkeit des deutschen Sexualstrafrechts mit Art. 36 der „Istanbul-Konvention“. In: Höchstrichterliche Rechtsprechung im Strafrecht (HRRS), 9/2014, s. 357-363; HÖRNLE, T. Warum § 177 Abs. 1 StGB durch einen neuen Tatbestand ergänzt werden sollte. In: ZIS 4/2015, s. 206-216. 20 Spolkový parlament (Bundestag), číslo tisku 18/8210 a 18/8626.

62