SLP 14 (2020)

důvodové zprávy k IÚ 14 je tato zásada důležitá pro společnosti, ve kterých žijí různá etnická a náboženská společenství a ve kterých se převládající postoje k přijatelnosti násilí na základě pohlaví liší v závislosti na kulturním nebo náboženském pozadí. V podobném duchu čl. 42 odst. 1 IÚ upřesňuje, že na kulturu, zvyklosti, ná- boženství, tradice či takzvanou „čest” nemůže být pohlíženo jako na ospravedlnění trestných činů souvisejících s násilím na ženách. Čl. 42 odst. 2 IÚ zmiňuje situaci, kdy ke spáchání trestného činu násilí na ženách je navedeno dítě. Pro takový případ jsou smluvní strany povinny učinit nezbytná legislativní či jiná opatření pro to, aby taková skutečnost neumenšovala trestní odpovědnost osoby, která dítě ke spáchání trestního činu navedla. Zdá se, že tato poněkud kryptická a kostrbatá formulace má za cíl rea- govat na kulturní pozadí zločinů ze „cti“. Důvodová zpráva totiž vysvětluje, že takové činy jsou často spáchány dítětem, které je podněcováno dospělým členem rodiny nebo komunity. Autoři IÚ mohli mít na mysli především odlišné náboženské a etnické ko- munity, byť to v důvodové zprávě blíže nespecifikují. Istanbulská úmluva se tedy velmi opatrně dotýká problému kulturně podmíně- ného násilí na ženách v kontextu zločinů spáchaných ze „cti“, čímž připouští určitou vazbu mezi specifickými formami násilí na ženách a konkrétním kulturním pozadím. Příslušná úprava je ovšem zaměřena pouze na poměrně úzkou kategorií činů, ke kte- rým často dochází v rodinném prostředí či prostředí kulturní komunity. Specifické násilí na ženách, které bylo zaznamenáno během kolínské silvestrovské noci, však není citovanými ustanoveními IÚ pokryto. Někteří odborníci upozornili na to, že události z Kolína představují na německém území první případ sexuálního ná- silí, které je v severoafrických zemích či kulturách známo pod názvem „taharrush game- a“. 15 Odborné publikace představují jako nejznámější příklad tohoto kolektivního násilí na ženách sexuální útoky, ke kterým v roce 2011 došlo na káhirském náměstí Tahrír, 16 a to během mohutných demonstrací proti režimu tehdejšího egyptského prezidenta M. H. Mubaraka. 17 Fenomén kolektivního sexuálního násilí byl však popsán již dříve. 18 14 Explanatory Report to the Council of Europe Convention on preventing and combating violence again- st women and domestic violence. Dokument je dostupný na stránkách Rady Evropy (https://rm.coe. int/16800d383a). 15 BEHRENDES, U. Von Silvester zu Silvester – Die Debatte zurKontrolle des öffentlichen Raums. In: Platzjabbeck , 10/2016, s. 6. Viz také projev zemského ministra vnitra Ralfa Jägera před zemským parlamentem v Severní Porýni ze dne 20. ledna 2016 (Protokol č. APr 16/1134). Dokument je dostup- ný na stránkách zemského parlamentu: https://www.landtag.nrw.de/portal/WWW/dokumentenarchiv/ Dokument/MMA16-1134.pdf. 16 Náměstí Osvobození. 17 Viz např. BOUTROS, M. Place and tactical innovation in social movements: the emergence of Egypt’s anti-harassment groups. In: Theory and Society: Renewal and Critique in Social Theory, 6/2017, s. 543- 575; TADROS, M. Contentious and Prefigurative Politics: Vigilante Groups‘ Struggle against Sexual Violence in Egypt (2011–2013). In: Development . 6/2015, s. 1345-1368. 18 ABDELMONEM, A. Reconceptualizing Sexual Harassment in Egypt: A Longitudinal Assessment of el-Taharrush el-Ginsy in Arabic Online Forums and Anti-Sexual Harassment Activism. In: Kohl: a Journal for Body and Gender Research, 1/2015, s. 23-41.

61