SLP 14 (2020)

Ministryně dále zmínila problematiku ženské obřízky, která se podle aktuálních odha- dů týká cca 8.000 žen v Rakousku, a konstatovala, že všechny obětí této nelidské praxe jsou ženy migrantky. Zaujatému pozorovateli možná postačí odkaz na to, že ministryně Kneissl byla jako nestranice do rakouské vlády nominována krajně pravicovou stranou Svobodných (FPÖ). Její výroky by se tedy mohly automaticky považovat za typický příklad pravi- cového populismu a rasismu. Méně zaujatého čtenáře by ovšem mohla zajímat sku- tečnost, že Kneissl strávila část svého dětství v Jordánsku, kam se vrátila i během vyso- koškolských studií, že pracovala po studiu pro nevládní organizace jako např. Amnesty International , že mluví plynule arabsky a že úspěšně ukončila studium arabistiky. Její chápání kulturních rozdílů by tedy mohlo být podloženo znalostí dotyčné kultury a vlastními zkušenostmi. V současné politické situaci ovšem není divu, že brzy po tiskové konferenci byly jak Edtstadler, tak i Kneissl obviněny z rasismu. Podle Ley Susemichel, absolventky oboru gender studies , se zdá, že obě političky pouze čekaly na vhodnou příležitost, aby mohly z „patriarchálního násilí“ obviňovat pouze cizince. Susemichel v této souvislosti nezapomněla připomenout, že to byli vskutku „bílí muži“, kteří na ženách jiné barvy pleti spáchali v minulosti všechny formy násilí. 26 I tato konfrontace naznačuje ideologický kontext celé diskuse o kulturně podmí- něném násilí. Nejde o to, že by výroky paní Edtstadler a paní Kneissl nemohly být vyvráceny racionálními argumenty. Obvinění z rasismu, zcela zřejmě za účelem umlčet politické oponenty, však není vhodným základem skutečně odborného a nezaujatého zkoumání. Jako zvlášť závažný příklad iracionality a ideologizace problematiky násilí na že- nách může sloužit smutný případ mladé německé političky Selin Gören, která je funkcionářkou levicové strany „Die Linke“. V lednu 2016 se Selin Gören, která se od roku 2015 angažovala v kampani pro přijetí uprchlíků, stala obětí znásilnění. Traumatizovaná oběť uprchla do blízkého hotelu, kde vrátný ihned telefonicky přivolal policii. Ta během krátké doby dorazila na místo. Selin Gören oznámila policii, že jí byla ukradena taška. Znásilnění nezmínila. Jako pachatele uvedla na policii skupinu Němců a německy mluvících migrantů, a to přesto, že pachatelé znásilnění byli prav- děpodobně arabského nebo kurdského původu. 27 Několik měsíců po zločinu oběť líčila své vnitřní pohnutky novinářům německé- ho časopisu „Der Spiegel“. Vysvětlila, že když se jí policista zeptal, zda tašku ukradli uprchlíci, cítila v jeho slovech rasismus a nechtěla jeho předsudek potvrdit. Proto faleš- 26 Příspěvek Ley Susemichel vyšel pod názvem „Dunkle Gewalt. Österreichs Regierung legt Wording für Rassismus fest“ (Tmavé násilí. Rakouská vláda určuje rasistický jazyk) na stránkách nadace Heinricha Bölla. Text je dostupný na stránkách https://www.gwi-boell.de/de/2019/02/07/dunkle-gewalt-oesterre- ichs-regierung-legt-wording-fuer-rassismus-fest. 27 Viz podrobněji BACKES, L. Selins Lüge, In: Der Spiegel , 27/2016 (https://www.spiegel.de/spiegel/selin- -goeren-a-1100990.html), Článek vznikl na základě rozhovoru s obětí.

65