SLP 14 (2020)

Pouze několik ustanovení zmiňuje specificky zájmy cizinců, 7 manželů 8 nebo i práv- nických osob. 9 To všechno potvrzuje skutečnost, že samotný text této úmluvy neho- voří o speciálních právech žen, ani o jejich zvláštní ochraně. Jak je tomu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva? Evropský soud pro lidská práva je orgán, který je povolán k výkladu Evropské úmluvy o lidských právech, není ale oprávněn rozšiřovat obsah této mezinárodní smlouvy. Nemůže tedy stanovit nová práva, která v textu EÚLP nejsou. Nicméně pra- xe tohoto soudu může být nápomocná při zjištění toho, jak ESLP nahlíží na ženy jako na stěžovatelky. Známá zásada „living instrument“, která se používá při výkladu EÚLP může nakonec vést k poměrně rozsáhlému výkladu této mezinárodní smlouvy. Můžeme tak z judikatury čerpat poměrně obšírná stanoviska a pohled na postavení žen jako údajných obětí porušování lidských práv. Když nahlédneme do databáze HUDOC-ECHR, zjistíme, že podle každého ma- teriálního článku EÚLP najdeme mezi stěžovateli jak ženy, tak i muže. Statistika počtů stížností podle pohlaví by byla velmi obtížně proveditelná, jelikož ke dnešnímu dní 10 nalézáme v databázi ESLP cca 50 tisíc rozsudků a rozhodnutí pouze v anglickém ja- zyce. 11 Filtr podle pohlaví databáze HUDOC neumožňuje, a to znamená, že každý z judikátů by musel být otevřen a přečten fyzicky, což by byl časově velmi náročný úkol. Navíc obdržené údaje by ani nebyly přesné s ohledem na to, že stížnosti jsou často podá- vány skupinou osob, ve kterých jsou zastoupeni jak muži, tak i ženy. 12 Mimoto existuje řada případů, kde původním stěžovatelem byl muž, a pak po jeho smrti pokračovala v řízení před ESLP žena 13 a naopak. U některých článků lze očekávat větší zastoupení stěžovatelů mužů a u jiných zase žen. Je obecně známo, že ve vězeních se nachází více mužů než žen. Lze tedy předpokládat, že i článek 5 EÚLP budou častěji namítat muži než ženy. Naopak oběťmi domácího násilí a otroctví jsou s ohledem na jejich kon- stituci spíše ženy, proto i mezi oběťmi porušení článku 4 najdeme více žen. Obecně však ESLP v rámci každého jednotlivého článku EÚLP poskytuje právní ochranu jak ženám, tak i mužům, a také kterékoliv další kategorii osob. Nemůžeme tedy hovořit o tom, že práva žen jsou chráněná jedněmi ustanoveními EÚLP více než jinými. V řízení před ESLP ale mohou určité kategorie osob vzhledem k jejich zranitelnosti spadat pod výjimky z procesních pravidel a mít zvláštní zacházení. Označení osoby za „zranitelnou“ může vést ke třem následujícím důsledkům: 1) pozitivní závazek ak- 7 Článek 16 EÚLP, článek 4 Protokolu č. 4, článek 1 Protokolu č. 7. 8 Článek 5 Protokolu č. 7. 9 Článek 1 Protokolu č. 1. 10 2. listopadu 2019. 11 Viz HUDOC-ECHR URL: https://hudoc.echr.coe.int/eng#{„languageisocode“:[„ENG“],“document- collectionid2”:[„JUDGMENTS“,“DECISION”]} [cit. 2019-11-02]. 12 Například rozhodnutí ESLP o přijatelnosti stížnosti č. 39794/98 podané Peterem Gratzingerem a Evou Gratzingerovou proti České republice ze dne 10. 7. 2002. 13 Viz např. rozsudek ESLP ve věci Delecolle v.Francie (stížnost č. 37646/13), 25. 10. 2018.

82