SLP 14 (2020)

Pokud jde o definici pojmu „starší žena“, tak přímo ESLP se k této problematice nikdy nevyjadřoval. V určitém kontextu může být i žena ve věku 35 let považována za starší. 43 Je tedy velmi obtížné stanovit rozsah judikatury upravující postavení star- ších žen. Na obdobné komplikace narážíme i při pokusu vymezit věkovou hranici starších osob obecně. S ohledem na zmíněné považujeme pro účely tohoto výzkumu za osobu staršího věku tu osobu, která dosáhla věku 65 let. Studium relevantních zdrojů svědčí o tom, že ve svých stížnostech namítaly starší ženy, stejně jako jiné kategorie osob, porušení všech existujících ustanovení EÚLP. Na rozdíl od mladších stěžovatelek zde můžeme nalézt s ohledem na stáří specifický typ stížnosti, a to týkající se výplaty starobních důchodů. Častěji nalezneme také pří- pady zabývající se zdravotním stavem osoby. Jak z titulu pohlaví, tak i z titulu věku, mohou být starší ženy považovány za osoby zranitelné. V praxi to pro ně může znamenat, že v řízení před ESLP mohou získat lepší postavení, např. výjimky z procesních pravidel. Při posouzení stížností zranitelných osob se přihlíží k tomu, že státy mají menší prostor pro uvážení. Nakonec může ESLP požadovat po státech aktivní chování za účelem ochrany práv zranitelných osob. Starší ženy tak mají šanci, že se jim dostane před ESLP lepšího zacházení. Není to však žádný automatický nárok. ESLP totiž nepřihlíží ani k pohlaví ani ke stáří jako takovému, ale posuzuje případ v celkových skutkových okolnostech, ve kterých věk nebo pohlaví jsou jen jedním z vícero posuzovaných faktorů. Příkladem dalších faktorů je postavení oběti domácího násilí, horší zdravotní stav, nebo zbavení osobní svobody. Důležitá je tedy celková situace stěžovatelky. Ani kombinace dvou faktorů, jako jsou věk a pohlaví stěžovatelky sami o sobě nejsou postačující pro poskytnutí statusu zranitelné osoby. Dokonce ani označení osoby za zranitelnou automaticky nezakládá žádný specifický nárok. Výjimky, které poskytuje ESLP mají často charakter precedentu, a týkají se pou- ze konkrétního případu. Závěrem tedy lze říci, že pohlaví a věk osoby jsou nepochybně skutečnostmi, k nimž ESLP při rozhodování přihlíží, avšak nejsou pro něj nijak zá- vazné. Každý případ ESLP posuzuje samostatně a pro shledání porušení EÚLP je roz- hodující konkrétní konání nebo opomenutí státu, nikoliv osoba stěžovatele. Zároveň však při stejných skutkových okolnostech může být brán na osobu stěžovatele zřetel.

43 Jde konkrétně o vyjádření francouzské vlády ve věci Odièvre v. Francie .

90