Sborník č. 51

požadovat, aby takto strpěli přistoupení další osoby, aniž by se k tomu mohli právně relevantně vyjádřit. V takovém případě se nabízí dvě varianty řešení. Buď je zapotřebí aplikovat analo- gicky celý § 115 ObchZ a podrobit tomuto ustanovení odstoupení od smlouvy o pře- vodu obchodního podílu, nebo uzavřít s nabyvatelem obchodního podílu dohodu o ukončení účasti ve společnosti v souladu s § 149a ObchZ a na převodce převést obchodní podíl podle § 113 odst. 5 ObchZ. Jak ale dále odůvodňuji, je to právě první varianta, pro kterou je třeba se rozhodnout. Souběh primárního a sekundárního vztahu při převodu obchodního podílu Na případy smlouvy o převodu obchodního podílu a odstoupení od této smlouvy je třeba nahlížet jako na souběh primárního a sekundárního vztahu. Primárním je vztah mezi společníkem (převodcem) a společností, případně společností a nově při- stoupivším společníkem (nabyvatelem). Tento je podroben společenské smlouvě a re- levantním ustanovením druhé části obchodního zákoníku. Sekundárním je vztah mezi převodcem a nabyvatelem, který je podřízen smlouvě o převodu obchodního podílu a příslušným zákonným ustanovením, zejména části třetí obchodního zákoníku. Je zcela logické a legitimní, že v případě střetu těchto dvou vztahů má přednost vztah primární a vztah mezi převodcem a nabyvatelem je mu podroben. Demonstrovat tento souběh lze na notoricky známem příkladu. Společník společ- nosti, jehož společenská smlouva připouští převod na extranea a podmiňuje jej sou- hlasem valné hromady, uzavře s osobou třetí smlouvu o převodu obchodního podílu. S tímto převodem však odmítne dát valná hromada souhlas. Smlouva o převodu ob- chodního podílu je za splnění ostatních zákonných požadavků platná a osoby jsou jí vázány (sekundární vtah). Protože však nedošlo k naplnění podmínek v rámci primár- ního vztahu, nevyvolá smlouva zamýšlené právní účinky. 209 Stejně tak je společník podřízen zákonným ustanovením a společenské smlouvě ve věci zániku jeho účasti ve společnosti. Ustanovení věnující se společnosti s ručením omezeným obsahují výčet způsobů, jimiž lze ukončit účast společníka ve společnosti, přičemž „[ v] teorii ani praxi není pochyb o tom, že [tento] výčet … je taxativní.“. 210 Odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu jako zánik účasti společníka ve společnosti mezi nimi chybí. 211 To však neznamená, že by od smlouvy o převodu 209 Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M., a kol. Obchodní zákoník, 12. vydání 2009, Praha 2009, s. 373. 210 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2006, sp. zn. 29 Odo 331/2006 211 Bartošíková, M., Štenglová, I., Společnost s ručením omezeným, 2. vydání. Praha s. 263 : „ Obchodní zákoník upravuje zánik účasti společníka ve společnosti za jejího trvání jedenácti různými způsoby: převo- dem obchodního podílu, smrtí společníka – fyzické osoby, zánikem společníka – právnické osoby, vyloučením valnou hromadou, zrušením účasti společníka soudem, vyloučením společníka soudem, prohlášením konkursu na majetek společníka, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu na majetek společníka pro nedostatek ma- jetku, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společ- nosti, vydáním exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti a dohodou o ukončení účasti společníka ve společnosti.“

84