Sborník č. 52

a) vymezení (negativní) osobní působnosti subjektů, na které zTOPO dopadá (§ 6 zTOPO) b) rozsah kriminalizace trestní odpovědnosti právnických osob (§ 7 zTOPO) c) přičitatelnost trestného činu právnické osobě (§ 8 zTOPO) d) sankcionování trestní odpovědnosti právnických osob (§ 14-23 zTOPO). Je zřejmé, že zákon obsahuje i některé další důležité instituty, jako je např. trestní odpovědnost právního nástupce právnické osoby, účelem tohoto textu je však ozřejmit výše uvedené zásadní právní normy zTOPO a dále přiblížit některé nedostatky, které se v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob nacházejí. 2. Subjekty podléhající zTOPO (§ 6 zTOPO) Orgány činné v trestním řízení postupují při trestním stíhání právnické osoby na zá- kladě zásady oficiality z úřední povinnosti. Před zahájením trestního stíhání musí vy- hodnotit, zda je určitý subjekt právnickou osobou a zdali není jeho odpovědnost vy- loučena. ZTOPO vychází z negativního vymezení osobní působnosti. Dle ustanovení § 6 zTOPO nejsou trestně odpovědné následující subjekty: 1) Česká republika – trestné činy, kterých se dopustí představitelé státu, jsou vý- hradně jejich trestnými činy. Je vyloučena nejen odpovědnost České repub- liky, ale též odpovědnost všech organizačních složek státu, neboť tyto nejsou právnickými osobami (dle ustanovení § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů). 2) Územně samosprávné celky při výkonu veřejné moci – tyto celky, tedy kraje a obce, nejsou odpovědny dle zTOPO při výkonu veřejné moci, jsou však odpovědny při výkonu soukromoprávních práv. Tato úprava dopadá na obce (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů), kraje (zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů) a hl. m. Praha (zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů). Trestní odpovědnost výše uvedených osob, tedy České republiky a územně samo- správných celků, však není vyloučena při jejich majetkové účasti na jiné právnické oso- bě např. ve formě akcií či obchodního podílu. V praxi se bude jednat typicky o účast na dalších právnických osobách, kterými můžou být např. dopravní podnik, vodáren- ské společnosti, divadla, školy, ústavy sociální péče atp. V průběhu projednávání návrhu zTOPO se velmi diskutovalo vymezení negativní osobní působnosti tohoto zákona. Při projednávání zazněly návrhy na vynětí dalších právnických osob, na které by se zTOPO nevztahoval. Těmito právnickými osobami byly Česká národní banka, právnické osoby při výkonu veřejné moci, Veřejná zdra- votní pojišťovna, ostatní, tzv. zaměstnanecké pojišťovny, 1 politické strany a politic-

1 § 1 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

8