Sborník č. 52

SEKCE – TRESTNÍ PRÁVO

2. místo Úvahy nad základními stavebními kameny (a jejich nedostatky) českého zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

a řízení proti nim JUDr. Lukáš Bohuslav

1. Úvod Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále také „zTOPO“) je právním předpisem, který je účinný poměrně krátkou dobou. Praxe zatím nedovoluje zákon poznat blíže, neboť ke dni odevzdání této práce nejsou téměř žádné praktické zkušenosti s jeho aplikací a interpretací konkrétních ustano- vení zákona. ZTOPO zatím není ze strany orgánu činných v trestním řízení hojně aplikován, protože vyjma několika případů prověřování a také vyšetřování, kdy proti právnické osobě bylo zahájeno trestní stíhání, žádný případ nedošel do fáze alespoň obžaloby, natož dalšího projednávání věci před soudem, kdy by toto bylo završeno pravomocným rozsudkem ve věci. ZTOPO je tak v současné době normou, kterou je možno diskutovat spíše akademicky než rozebírat její aplikaci ze strany orgánů činných v trestním řízení. Následující text se proto věnuje úvahám nad zákonem o trestní od- povědnosti právnických osob s poukázáním na některé nedostatky, kterými zTOPO trpí, ale nelze na něj pohlížet z hlediska jeho dosavadního praktického užití. Institut trestní odpovědnosti právnických osob lze považovat za nový, svou po- vahou ojedinělý, fenomén v zaběhnuté struktuře norem trestního práva hmotného a procesního, který byl do českého právního řádu inkorporován zTOPO, a to s účin- ností k 1. lednu 2012. Předmětem úpravy zTOPO jsou podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření, která lze právnickým osobám uložit, a řízení proti právnic- kým osobám. ZTOPO vychází ze zásady speciality, tedy nestanoví-li zTOPO jinak, po- užije se trestní zákoník a v řízení proti právnické osobě trestní řád, není-li to z povahy věci vyloučeno. Je tedy možná úplná úprava dílčího institutu či problematiky v zTO- PO (např. úprava rozsahu kriminalizace), absence úpravy v zTOPO (např. dokazování) či částečná úprava v zTOPO a částečná úprava v trestním zákoníku (dále také „TZ“) či trestním řádu (např. úprava zajišťovacích opatření). Použití subsidiárních, obecných předpisů pak lze vyloučit např. v případě odběru krve či osobní prohlídky stran práv- nických osob. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim staví na několika základních stavebních kamenech, za které lze identifikovat:

7