Sborník č. 52

tů s dítětem (§ 193b TZ) 8 a trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti z nedba- losti (§ 217 TZ) a lichvy (§ 218 TZ). 9 4. Přičitatelnost trestného činu právnické osobě (§ 8 zTOPO) Přičitatelnost trestného činu právnické osobě tvoří samotné jádro zákona, tedy to nejpodstatnější, co zTOPO obsahuje. V českém trestním právu, kde se dosud bezvý- jimečně uplatňovala zásada individuální odpovědnosti fyzických osob za zavinění, se institut přičitatelnosti objevuje nově právě s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. ZTOPO tak zavádí kolektivní vinu právnické osoby, tedy kolektiv- ní trestněprávní odpovědnost za předpokladu, že lze tuto odpovědnost právnické oso- bě tzv. přičíst. V této chvíli je vhodné uvést, že trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzické osoby a trestní odpovědností fyzické osoby není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby (§ 9 odst. 3 zTOPO). Pro završení obecného obrázku vztahu právnické a fyzické osoby stran trestní odpovědnosti práv- nické osoby, je třeba uvést, že trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří- -li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala (§ 8 odst. 3 zTOPO). Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob tak využívá specifické konstrukce přičitatelnosti, kdy zaviněné jednání určité kategorie osob se přičte právnické osobě. Jelínek ve svém komentáři k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob uvádí, „že zavinění právnické osoby je vybudované na teorii přičitatelnosti určitého jednání práv- nické osobě. Přesněji řečeno, jedná se o fikci zavinění, která nemá nic společného se zavině- ním fyzické osoby. Takto konstruovanou odpovědnost založenou na přičitatelnosti trestného činu právnické osobě je třeba považovat za zvláštní odpovědnost za zavinění u právnické osoby odlišnou od pojmu viny u fyzické osoby.“ 10 Je třeba poznamenat, že se nejedná o konstrukci novou. Nalezneme ji v předpisech Rady Evropy, Evropského společenství a Evropské unie, ale také v národních právních řádech některých evropských států. V předpisech evropské úrovně se jedná o následu- jící či jí obdobnou konstrukci: členský stát přijme nezbytná legislativní nebo jiná opatření, aby zajistil, že práv- nickou osobu lze činit odpovědnou za protiprávní jednání spáchané fyzickou osobou v její prospěch, ať už fyzická osoba jedná samostatně, či jako člen orgánu takové práv- nické osoby, která má vedoucí postavení v rámci takové právnické osoby na základě: a) oprávnění zastupovat tuto právnické osobu,

b) pravomoc přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby, c) pravomoc vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

8 Předkladatelem tohoto materiálu je Ministerstvo spravedlnosti pod č. 901/12-L. 9 Sněmovní tisk č. 915. 10 Jelínek, J., Herczeg, J.: Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2012, s. 71.

12