Sborník č. 52

Kromě těchto případů členský stát přijme nezbytná nebo jiná legislativní opatření, aby zajistil, že právnická osoba je odpovědná za nedostatek dohledu nebo kontroly směrem k fyzické osobě uvedené výše, čímž umožnila fyzické osobě spáchání trestného činu ve prospěch právnické osoby. Z hlediska aplikace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je zcela důležité uvědomit si, kdy je právnická osoba trestně odpovědná. Jinak řečeno, je třeba mít na zřeteli charakter jednání, výčet osob, podmínky a okolnosti, které mohou být práv- nické osobě přičteny, aby byla trestně odpovědná. Z pohledu přičitatelnosti trestného činu právnické osobě je klíčové ustanovení § 8 zTOPO, které stanoví, že trestným či- nem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a), c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c), jestliže jí ho lze přičítat (jak je uvedeno v § 8 odst. 2 zTOPO). Pokud jde o objektivní stránku trestného činu, musí se tak jednat o protiprávní čin spáchaný a) jménem právnické osoby b) v zájmu právnické osoby c) v rámci činnosti právnické osoby. Z pohledu subjektivní stránky trestného činu je významné jednání následujících kategorií osob: 1) statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu – podle znění ustanovení § 20 občanského zákoníku lze dovodit, že statutárním orgánem jsou osoby, které činí právní úkony právnické osoby, pokud jsou k tomu oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem. Souhrnně lze říci, že se jedná o orgán, který má obecné jednatelské oprávnění. Právní úkony učiněné na zákla- dě tohoto oprávnění pak zavazují samotnou právnickou osobou (srov. úpravu ob- saženou v obchodním zákoníku, konkrétně v ustanoveních § 85 v případě veřej- ných obchodních společností, § 101 komanditních společností, § 133 společností s ručením omezeným či § 191 akciových společností). Může se tak jednat o orgány individuální i kolektivní. 2) osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat – jedná se o smluvní zastoupení na základě plné moci (např. zastoupení advokátem) či zá-

13