Sborník č. 52

konné zastoupení, kterým typicky bude zastoupení na základě ustanovení § 20 odst. 2 občanského zákoníku či nezmocněné jednatelství, které je upraveno v § 16 obchodního zákoníku. V případě územních samosprávných celků se jedná o sta- rostu obce či hejtmana u kraje. 3) osoby vykonávající kontrolní nebo řídící činnost, která zároveň není statutárním orgá- nem či zástupcem právnické osoby – příkladem takové osoby je u společnosti s ruče- ním omezeným valná hromada, u akciové společnosti pak dozorčí rada. U územ- ních samosprávných celků se jedná o radu či zastupitelstvo obce nebo kraje. 4) osoby vykonávající rozhodující vliv na řízení právnické osoby, jestliže její jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost práv- nické osoby – v tomto ohledu můžeme zmínit vztah mateřské a dceřiné společnosti, tedy osoby ovládající a ovládané na základě ustanovení § 66a obchodního zákoníku 5) zaměstnance nebo osoby v obdobném postavení (dále jen „zaměstnanec“), který není osobou uvedenou v bodech 1 až 4 při plnění pracovních úkolů, jestliže mu ho lze za spl- nění dalších podmínek přičíst – na tomto místě postavení zaměstnance není třeba dále specifikovat, u osob v obdobném postavení jako zaměstnanec se jedná o osoby pracující na základě tzv. „švarc“ systému, případně členy družstev atp. Právnické osobě lze dle ustanovení § 8 odst. 2 zTOPO přičítat spáchání trestného činu uvedeného v ustanovení § 7 zTOPO, jestliže byl spáchán: 1) jednáním statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu, osoby, která je oprávně- na jménem nebo za právnickou osobu jednat, osoby vykonávající kontrolní nebo řídící činnost, která zároveň není statutárním orgánem či zástupcem právnické osoby či osoby vykonávající rozhodující vliv na řízení právnické osoby, jestliže její jednání bylo ales- poň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby (dále jen nepřesně, ale pro zjednodušení obecně „orgán právnické osoby“) 2) zaměstnancem: a) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánu právnické osoby b) proto, že orgán právnické osoby neprovedl takové opatření, které měl provést: ba) podle jiného právního předpisu nebo bb) které po něm lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedl povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. Je zřejmé, že zTOPO rozeznává dvě kategorie osob, a to osoby uvedené v bodě 1 a zaměstnance uvedené v bodě 2. Z hlediska přičitatelnosti trestného činu právnické osobě se na tyto vztahují dvě zcela odlišná kritéria. Zatímco v případě přičítání jednání orgánu právnické osoby se jedná de facto o objektivní odpovědnost bez možnosti vy- vinění, u přičítání jednání zaměstnance lze nalézt významný preventivní prvek zákona, neboť vrcholným činitelům právnické osoby ukládá, aby se znalostí respektovali právní

14