Sborník č. 52

odst. 1 směrnice 95/46/ES má navíc výlučně správce osobních údajů (případně jeho zástupce), který dle čl. 2 písm. d) uvedené směrnice určuje účel a prostředky zpraco- vání osobních údajů. Dle finálního písemného stanoviska za Českou republiku je soukromý detektiv ve vztahu k osobním údajům, které při výkonu své profesní činnosti zpracovává, v po- stavení zpracovatele osobních údajů [čl. 2 písm. e) směrnice 95/46/ES], a nemá tudíž povinnost informovat subjekt údajů, jehož osobní údaje zpracovává. 309 Taková povin- nost by mu logicky znemožňovala výkon jeho činnosti. K celkovému pochopení situa- ce je nezbytné vysvětlit vztah mezi soukromým detektivem, který, jak již bylo uvedeno na předchozích řádcích, má postavení zpracovatele osobních údajů a jeho klientem, který má postavení správce osobních údajů. Klient určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů tím, že soukromému detektivovi dává pokyny ohledně sledované oso- by, stanoví rozsah sledování i informace, které má soukromý detektiv zjistit. Soukromý detektiv tak vykonává činnost, kterou by jinak činil klient sám, kdyby k tomu měl možnost a měl k tomu odpovídající prostředky. Ve vztahu k informacím, které sou- kromý detektiv zjistí o sledované osobě, nemůže mít informační povinnost, neboť by to zcela vyloučilo výkon jeho činnosti, např. pokud by za soukromým detektivem přišel manžel, který by chtěl sledovat svou údajně nevěrnou manželku a soukromý detektiv by ji informoval, že bude zpracovávat její osobní údaje, by takovým činem pravděpodobně zmařil celé vyšetřování. Správcem v takovém hypotetickém případě bude manžel údajně nevěrné manželky, který rovněž nebude mít informační povinnost ve vztahu k této man- želce, neboť se na něj vztahuje zpracování osobních údajů pro vlastní potřebu podle čl. 3 odst. 2 druhé odrážky směrnice 95/46/ES, tj. i např. pokud by vyprávěl o této situaci své rodině, vešel by se pod vlastní potřebu. Jiná situace by nastala v případě, že by se klient (manžel) rozhodl údaje své manželky dále zpracovávat např. v rámci podání soudu, vzta- hovala by se na něj informační povinnost. Pokud bychommodifikovali případ na situaci, kdyby klient nechal manželku sledovat v rámci reality show, nebylo by takové zpracování osobních údajů vůbec možné, pokud by neudělila souhlas, neboť by se jednalo o poru- šení regulace zpracování osobních údajů. O aplikaci novinářské licence by bylo možné uvažovat za předpokladu, že by se jednalo o veřejný zájem, např. veřejně známou oso- bu, nešlo-li by o zásah do jejího soukromí. 310 Pro doplnění – při úvaze, že bude zadavatelem právnická osoba, nelze mezi uvede- ným spatřovat zásadní rozdíl. U právnické osoby je pojmově zpracování pro vlastní potřebu podle čl. 3 odst. 2 druhé odrážky vyloučeno, neboť toto ustanovení se vzta- 309 Písemné stanovisko za Českou republiku k řízení o předběžné otázce ve věci C-473/12 IPI proti Geoffrey Englebert , rovněž v dokumentaci Úřadu pro ochranu osobních údajů, čj. LZV9779/12-14. 310 Rozhodnutí ESLP Von Hannover proti Německu , stížnost č. 59320/00. ESLP v tomto rozhodnutí kon- statoval, že rozhodujícím faktorem pro posouzení ochrany soukromého života versus svoboda projevu by měl být příspěvek publikovaných fotografií a článků k diskusi o obecném zájmu. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nevykonávala žádnou oficiální funkci a fotografie a články se týkaly výlučně detailů jejího soukromého života, došlo k porušení čl. 8 EÚLP.

141