Sborník č. 52

rybích obsádek ve vodních tocích, je patrné, že tlak kormoránů může mít za urči- tých okolností negativní dopad na společenstva ryb, ve kterých se vyskytují typické druhy ryb pro daná rybí pásma. Současně dochází k negativnímu dopadu na zvláště chráněné druhy ryb, případně i na organismy vázané na ryby jakožto hlavní zdroj potravy. Bez regulace tohoto tlaku na rybí společenstva může dojít k ohrožení stability celého ekosystému vázaného na určité druhy ryb. Zvláště negativně působí kormorá- ni na pstruhových tocích, kde se vyskytují krátkověké druhy původních ryb, jako je lipan podhorní a pstruh obecný. V takových tocích dochází k narušení struktury celé rybí populace, která pak není schopna přirozené reprodukce ani ji nejde uměle roz- množovat. V případě dlouhodobější přítomnosti kormoránů na rybochovném zařízení může v závislosti na podmínkách a druhu obsádky docházet ke vzniku závažných škod. V podmínkách České a Slovenské republiky je s ohledem na akční rádius tažných hejn kormoránů riziko vzniku škody na většině rybochovných zařízení a téměř na všech tocích s parametry umožňujícími kormoránům lov ryb. 2.3 Rozšíření Zmínky o hnízdění kormorána velkého v Čechách i na Slovensku pocházejí už ze středověku, v Čechách zaznamenal opakovaný výskyt kormoránů velkých například B. Balbín 311 v roce 1679 v okolí Litoměřic. Kormorán začal v těchto oblastech opět hnízdit v 80. letech minulého století. Jde proto o původní druh, a to z toho důvodu, že se zde při svém migrování opětovně usadil bez vlivu člověka, nebyl tedy vysazen uměle. V současné době na území České i Slovenské republiky kormoráni pravidelně protahu- jí i lokálně hnízdí. Početnost kormoránů během roku kulminuje tedy několikrát, a to v době podzimního průtahu v měsících říjen a listopad, zimování v měsících prosinec až únor a v období jarního průtahu v měsíci březnu. V letních měsících se v těchto ob- lastech vyskytují převážně hnízdící jedinci, kdy taková hnízdní populace čítá v České republice přibližně 300 – 350 párů a na Slovensku přibližně 100 – 250 párů. Tito kor- moráni však z hlediska způsobovaných škod nepředstavují závažný problém. Velikost hnízdních populací je úměrná přirozenému výskytu kormorána v těchto oblastech a zůstává dlouhodobě prakticky beze změn. Problémem jsou však migrující kormorá- ni, kdy zmiňované vysoké škody jsou převážně působeny právě těmito ptáky ze sever- něji položených hnízdišť. Početnost kormoránů dosahuje v České republice v zimních měsících 10.000 – 15.000 jedinců a na Slovensku přibližně 7.000 jedinců, což před- stavuje obrovskou zátěž na všechny přírodní biotopy. Počty migrujících kormoránů od konce 90. let minulého století stále stoupají, kdy na přelomu let 2010 a 2011 byly zaznamenány jednorázové přelety hejna o velikosti až 100.000 jedinců kormorána. Faktory, které ovlivnily toto šíření lze shrnout v několika bodech. Jedná se především o zvýšení úživnosti vnitrozemských a litorálních vod, zvýšenou legislativní ochranu tohoto druhu na území většiny států Evropy, omezení používání pesticidů a změna kli- matických podmínek, která zapříčiňuje rozsáhlejší nezamrzání vodních toků. Ochrana

311 Balbín [Balbinus] B. 1679: Miscellanea historica regni Bohemiae. Vol. 1. Georgius Czernoch, Praha.

150