Sborník č. 52

severských hnízdišť spolu se změnami v rybochovném hospodaření vedly ke zvýšení počtu migrujících kormoránů lovících ryby na stále intenzivněji využívaných rybo- chovných nádržích, ale v posledních letech dochází současně i k nárůstu zimujících kormoránů, kteří vyhledávají potravu především na nezamrzajících řekách po celou zimu. Provedené úpravy na vodních tocích totiž také zvýšily poměr nezamrzajících vodních ploch a tím i možností k lovu pro kormorány. Vzhledem k tomu, že stojaté vody v zimě zamrzají, nezamrzlé vodní toky se stávají jediným možným lovištěm kor- morána. Z dlouhodobého hlediska může takovýto opakovaný stav způsobit devastaci předmětných rybích společenstev. 2.4 Způsobované škody Škody způsobené kormoránem lze sledovat podle vyčíslených náhrad poskytova- ných podle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybra- nými zvláště chráněnými živočichy. Tyto škody v posledních letech prudce vzrostly, a to z necelých 2.000.000,- Kč v roce 2001, na částku převyšující 40.000.000,- Kč v roce 2011. Tyto škody však závisí na několika faktorech, jedná se například o lokalitu rybochovného zařízení ve vztahu k oblastem, kde dochází k nejvyšší koncentraci pro- tahujících a zimujících kormoránů, druhy rybí obsádky, délku trvání ledové pokrývky na rybnících apod. Na tomto konkrétním příkladě je vidět, jak je možné postupovat od jednoho extrému k druhému. Postupné vytlačování a hubení rybáři způsobilo, že se kormorán stal ohroženým druhem a z toho důvodu byla uzákoněna jeho speciální ochrana a začaly být následně vypláceny škody jím způsobené. Po určitém čase se však dostáváme do situace, kdy díky intenzivní ochraně kormorána vzrostla jeho populace do takové výše, že už ve smyslu ochrany zvláště chráněných druhů volně žijících živoči- chů spíše škodí a vyplácení náhrad za škody se stává neúnosně nákladnou skutečností. Výše zmiňované potlačení populace kormorána na počátku minulého století, kdy došlo ke snížení stavů intenzivním pronásledováním kormorána ze strany rybářů a li- kvidací hnízdních kolonií, způsobilo, že bylo nutné začít kormorány chránit. V rámci Směrnice Rady EU č. 79/409/EEC, o ochraně volně žijících ptácích (Směrnice o ptá- cích) z 2. dubna 1979, je už kormorán veden jako chráněný druh, stejně tak jako v Úmluvě o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a pří- rodních stanovišť, která byla podepsán 19. září 1979 v Bernu (Bernská úmluva). Dne 23. 6. 1997 byla v Bonnu podepsána Úmluva o ochraně volně žijících druhů stěhova- vých ptáků (Bonnská úmluva) a v témže roce Evropská komise vydala Nařízení Komise č. 97/49 EC. Následně však v roce 1998 vznikla tohoto nařízení, která zmírňuje stupeň ochrany kormorána a umožňuje přijímat jednotlivým státům opatření k jeho regula- ci podle konkrétní vnitrostátní situace. Takovéto snížení stupně ochrany ohroženého 3. Právní ochrana kormorána velkého 3.1 Počátky mezinárodněprávní ochrany

151