Sborník č. 52

všechny strany budou oprávněny být přítomny. Bez souhlasu rozhodčího senátu a stran, se nemohou osoby, které nejsou účastníky řízení, účastnit jednání.“ Výše uvedené byly samozřejmě jen příkladem ustálené a obdobné právní úpravy ve vybraných rozhodčích pravidlech, podle kterých se řídí praxe v mezinárodní ob- chodní arbitráži. Neveřejnost řízení byla i předmětem některých rozhodčích nálezů, za zmínku určitě stojí případ The Eastern Saga, 325 ve které rozhodčí tribunál v závěreč- ném nálezu uvedl, že: “the concept of private arbitration derives simply from the fact that the parties have agre- ed to submit to arbitration particular disputes arising from them and only between them. It is implicit in this that strangers shall be excluded from the hearings and the conduct of the arbitration...” Rozhodčí tribunál v uvedeném sporu také zdůraznil, že i) žádný účastník sporu a ani tribunál nemůže trvat na tom, aby dvě probíhající sporná řízení (arbitráže) byly vzájemně koordinovány, a to z důvodu své úzké věcné (tj. z hlediska otázek souvi- sejících s předmětem sporů v obou arbitrážních řízeních) provázanosti a ii) pokud tribunál postrádá výslovné zmocnění k připuštění třetí strany do řízení, tribunál nemá připustit třetí strany a vyslovil se tak pro posílení neveřejnosti.V novějším případě – Associated Electric and Gas Insurance Services (AEGIS) V European Reinsurance Company of Zurich , 326 rozhodčí tribunál umožnil užít v probíhajícím rozhodčím řízení rozhodčí nález vydaný v jiné, již ukončené arbitráži, a to za podmínky, že obě arbitráže byly zahájeny na základě stejné dohody stran sporu a řídící se totožným souborem apliko- vatelných norem. Bližší rozlišení mezi neveřejností – „ privacy “ a důvěrností – „ confidentiality “ je obsa- ženo ve sporu Esso Australia Resources Ltd. V. Plowman. 327 V tomto sporu se rozhodčí tribunál obsáhle zabýval právě rozsahem pojmu „ privacy “ a pojmu „ confidentiality “ a dospěl k názoru, že zatímco neveřejnost je implicitně předpokládaná a jedním z hlav- ních charakteristických rysů rozhodčího řízení, důvěrnost z historického hlediska není rysem rozhodčího řízení. Důvěrnost podle tribunálu ani nevyplývá z neveřejnosti roz- hodčího řízení. 2.2 Confidentiality (důvěrnost) Důvěrnost řízení, jak bylo uvedeno výše, se podstatně liší od neveřejnosti řízení a za- hrnuje různé aspekty nezveřejňování informací: a) informace o tom, že vůbec rozhodčí řízení probíhá, b) nezveřejňování informací, tj. dokumentů, stanovisek a obsahu samot- ného průběhu rozhodčího řízení c) nezveřejňování nálezu řízení. Důvěrnost arbitráže 325 Srov. Oxford Shipping Co Ltd v Nippon Yusen Kaisha (The Eastern Saga) (1984), 3 All ER 835. 326 Srov. Associated Electric and Gas Insurance Services (AEGIS) V European Reinsurance Company of Zurich [2003]UK.P.C 11. 327 Srov. Esso Australia Resources Ltd et consort v. The Honourable Sidney James Plowman (minister for Energy and Minerals) , April 7, 1995, 11 Arb. Int. (1995), s. 234 a násl.

166