Sborník č. 52

Esso Australia Resources Ltd v Plowman , rozhodovaný u odvolacího soudu) neuznávají implikovanou povinnost důvěrnosti. Podobně není uznávaná ani v USA. Případ Esso Australia Resources Ltd v Plowman lze považovat za do jisté míry průlom v chápání důvěrnosti rozhodčího řízení a jeho vliv se začal projevovat i v následující dekádě in- vestiční spory nevyjímaje. Je-li důvěrnost aplikována v rozhodčím řízení, může zahrnovat velmi široký okruh subjektů rozhodčího řízení, ne-li všechny. Např. půjde o strany sporu a jejich právní zástupce, rozhodce, administrativní personál, od znalců přes svědky a případně překla- datele apod. Rozsah takovéto důvěrnosti může být různý a níže příkladem a v obec- nosti bude vymezen. 2.2.1 Zveřejnění oznámení o zahájené arbitráži Na základě podané žaloby je uvědomena protistrana a je zahájeno samotné rozhodčí řízení, ve kterém následují procesní kroky vedoucí k ustanovení arbitrážního tribuná- lu. Pokud se v této fázi aplikuje pravidlo důvěrnosti, pouze strany sporu budou vědět o zahájeném a probíhajícím soudním řízení. Nicméně v této oblasti, zejména pokud jde o investiční arbitráž, došlo k značnému posunu směrem k transparentnosti. O kon- krétních příkladech bude pojednáno níže. 2.2.2 Dokumenty a jiné informace použité v řízení Jde zejména o: (i) podání stran sporu, které uvádějí stanoviska včetně podkladů prokazujících pravdivost tvrzení (které často obsahují také obchodní tajemství a do- kumenty s vysokou obchodní/technickou a jinou sensitivitou), protokoly z jednání, včetně vyjádření znalců, záznamů výpovědi svědku. Je nutno oddělovat otázku důvěr- nosti u dokumentů, které náleží jedné straně sporu a dokumentů, které náleží protist- raně. Ta strana, která disponovala jistými informacemi (a které ji náleží – např. vlastní obchodní tajemství), se již před zahájením rozhodčího řízení může rozhodnout, jak s informacemi naloží. Dokumenty a informace týkající se protistrany a jí náležející, jsou považovány za mnohem více důvěrné. Stejně důvěrně se při aplikaci důvěrnosti nakládá s jakoukoliv informací, resp. otázkou, která vyplyne na povrch po čas probíha- jícího řízení a v jeho rámci. Mezi tyto informace jistě patří i obsah hlasování a jednání samotných rozhodců, obsah jednání mezi rozhodci a stranami sporu, včetně veškerých materiálů, které rozhodci a jejich administrativní personál připravují. S osobami, které jsou co do povahy zvláštním subjektem řízení (např. rozhodci, advokáti, apod.) jsou často – zvlášť smluvně (rozhodci) povinováni k mlčenlivosti ve věcech, které rozhodo- vali, v případě advokátů jde o zákonný, případně nadto i etický závazek související s vý- konem jejich vlastního povolání. Mlčenlivost v případě těchto osob se považuje za ne- kontroverzní a panuje shoda na její aplikaci bez ohledu na ostatní pravidla důvěrnosti. 2.2.3 Rozhodnutí (nález) Pokud rozhodčí nález podléhá důvěrnosti, můžeme při domýšlení s kroky navazují- cími na rozhodčí řízení dojít k závěru, že nemůže absolutní důvěrnosti nelze dostát. Ne

168