Sborník č. 52

všechny rozhodčí řády 335 a vnitrostátní legislativa neupravují zveřejňování nálezů. 336 Bez ohledu na to, co je přesně uvedeno v rozhodčích řádech, zveřejňování nálezů bez souhlasu obou stran sporu je širokou praxí. 337 Strany v této situaci počítají s případ- nou nutností vymáhat dobrovolně neplněné povinnosti vznikající na základě výroku finálního nálezu. Také může dojít k situacím, kdy si orgán na základě vnitrostátního zákonodárství vyžádá rozhodčí nález, případně by měl rozhodčí nález sloužit k uči- nění obranných procesních kroků v jiné nebo související arbitráži (výše, v souvislosti s neveřejností jsem se zmínil o rozhodnutí ve věci Associated Electric and Gas Insurance Services (AEGIS) v. European Reinsurance Company of Zurich ). Zveřejnění vydaných nálezů může sloužit velmi pozitivně dvěma věcem: i) napomáhá vývoji judikatury v dané oblasti, do které spor spadá a ii) zvyšuje důvěryhodnost v konkrétní rozhodčí proceduru. Proto zveřejnění je z prizmatu těchto dvou pozitiv jistě vhodné. Nicméně lze uzavřít, že důvěrnost ve věci rozhodčích nálezů je stále kontroverzním tématem, zejména v případech, kdy jde o investiční arbitráž. 3. Transparentnost v investiční arbitráži podle NAFTA a dosavadní vývoj Velice zajímavou oblastí investiční arbitráže je severoamerický kontinent, na kterém existuje mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou tzv. Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA), která kromě zóny volného obchodu zahrnuje také mechanismy řešení sporů mimo jiné i v oblasti investic. Základním právním instrumentem pro řešení investičních sporů je kapitola 11, část B, která zakotvuje povinné konzultace a následně i rozhodčí řízení. Prvek, který v NAFTA propojuje dva „světy“ investiční arbitráže, je možnost vybrat si právní režim – rozhodčí pravidla, kterým se bude inves- tiční spor subsidiárně řídit, a to jestli bude procedura řízena a) pravidly UNCITRAL, b) pravidly ICSID nebo c) Dodatečnými pravidly ICSID (pokud pouze jeden z účast- níků sporu je smluvní stranou dohody ICSID). 338 Otázky vztahující se k transparent- nosti jsou upraveny jak v rozhodčích pravidlech upravených v předchozí větě, tak v právu NAFTA. V této souvislosti bude vhodné alespoň obecným způsobem uvést některé společné a rozdílné rysy uvedených rozhodčích pravidel, o kterých bude blíže pojednáno v dalších kapitolách této práce. 335 Jako příklad explicitní úpravy lze chápat Řád vydaný Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, § 4 stanoví: „a se souhlasem předsednictva rozhodčího soudu uveřejňuje vhodným způsobem rozhodnutí zásadní důležitosti.“ a dále pravidla UNCITRAL 2010, které úpravou zveřejňování nálezů disponují. 336 Příkladem může být zákon č. 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, který se o způsobu zveřejňování nálezů nijak nezmiňuje. Dále srov. NOUSSIA, K.: Confidentiality in International Commercial Arbitration, A comparative Analysis of the Position under English, US, German and French law , Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2010, str. 26. 337 Srov. CME Czech Republic BV v. Czech Republic a Lauder v. Czech Republic , blíže na http://www.mfcr.cz/ cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ochrana_trhu.html?year=2006[nahlédnuto 20. 4. 2013]. 338 Srov. North American Free Trade Agreement , čl. 1120, odst. 1.

169