Sborník č. 52
je tomu u dohody NAFTA. I publikace části odůvodnění může mít podstatný význam pro vývoj investičního práva a zvýšení předvídatelnosti rozhodování i v situacích, kdy se strany ukončeného sporu rozhodnout celý nález nezveřejnit. Za volbou zveřejňování alespoň relevantních právních vět rozhodčích panelů lze vidět také snahu o zajištění v budoucnu udržitelného, legitimního a předvídatelného normativního prostředí pro řešení investičních sporů. 5. Arbitráž podle rozhodčích pravidel UNCITRAL v investičních sporech Vysoký počet sporů je v každodenní obchodní a investiční praxi řešen formou roz- hodčího řízení, které se řídí pravidly UNCITRAL. Tyto pravidla byla v původní při- jata Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) a nyní již existují i v revidované podobě z roku 2010. Bude-li se práce níže věnovat a zmiňovat pravidla UNICTRAL, míní se tím rozhodčí pravidla v revidované podobě z roku 2010. Pravidla upravují ve svých jednotlivých částechrozhodčí řízení. Pravidla UNCITRAL v revidované podobě mají ustanovení, které se vztahují k neveřejnosti a důvěrnosti pouze ve 2 článcích. Jeden z nich byl uveden na začátku práce – jde o článek 28 odst. 3, který stanoví míru neveřejnosti jednání panelu a článek 34 odst. 5, který stanoví zveřejnění panelu v rozsahu, který odsouhlasí strany sporu, případně nutné k plnění právních povinností apod. Podobně, jak tomu bylo původně uRozhodčích pravidel ICSID, pravidlaUNCITRAL žádná další ustanovení vztahující se k transparentnosti neobsahují. Veškerá jednání jsou podle uvedených pravidel neveřejná a na jiném, užším režimu důvěrnosti se mohou stra- ny dohodnout. To samé platí v případě vydaného rozhodčího nálezu, vyjma situace, kdy oprávněná strana jedná za účelem uplatnění svých práv. Příkladem rozhodčího řízení vedeného podle pravidel UNCITRAL a potvrzující důvěrnou a neveřejnou povahu to- hoto rozhodčího řízení je případ City of Moscow v. Bankers Trust, 364 ve kterém byla pro- jednávána povaha tohoto řízení (zejména ve vztahu ke zveřejnění rozhodčího nálezu) u odvolacího soudu. V praxi docházelo k využívání některých jiných ustanovení roz- hodčích pravidel UNCITRAL, zejména v systému NAFTA, aby byl umožněn přístup třetích osob – amici curiae k řízení ve formě podání stanoviska. Šlo tehdy o případy již v této práci zmíněné – a to United Parcel Services of America v. Canada, Inc. v. Canada , Methanex Corp. v. United States. Přitom tribunály vycházely z článku 15 odst. 1 pra- videl UNCITRAL 1976: “Subject to these Rules, the arbitral tribunal may conduct the arbitration in such manner as it considers appropriate, provided that the parties are treated with equality and that at any stage of the proceedings each party is given a full opportunity of presenting his case.” Toto ustanovení bylo rozhodčími panely v uvedených sporech považováno za im- plicitní zmocnění k přijetí podání amici curiae . Argumentace ve prospěch takového závěru vycházela z judikatury U.S.-Iran Claims Tribunal. 365 364 Srov. City of Moscow v. Banker’s Trust Co and International Industrial Bank , [2004] EWCA Civ 314, par. 2. 365 Srov. Iran v. United States , Case A/15, 2 Iran-U.S. Cl. Trib. Rep. 40, 43, zahraniční banky byly oprávněny podat tribunálu své vlastní stanoviska.
177
Made with FlippingBook