Sborník č. 52

Důvody jsou nabíledni: jednodušší administrace, úspora času a transakčních nákladů a proces, který je svými parametry podobnější americkému řízení před USPTO. Naproti tomu, český přihlašovatel je při přístupu k americkému patentu spíše limi- tován finanční stránkou řízení. I kdyby se však jednalo o ekonomicky silného přihla- šovatele, který z České republiky 466 buduje celosvětové průmyslově-právní portfolio, nebude pro něj mít dohoda PPH až na výjimečné situace zásadní význam. Již dnes totiž zpravidla disponuje kvalifikovaným americkým právním servisem anebo může, podobně jako americký přihlašovatel v České republice, využít celou řadu průmyslově- -právních instrumentů s ověřenou výkonností (např. mezinárodní patentovou přihláš- ku PCT). 5. Shrnutí a závěr Cílem této soutěžní práce bylo seznámit čtenáře s novou legislativní úpravou na poli patentového práva v Evropské unii a Spojených státech amerických, a to včetně iden- tifikace přínosů a výhod nových právních předpisů. Věřím, že tento cíl práce splnila. Pro tuzemského přihlašovatele bude nepochybně nejzásadnější událostí ze zkouma- ných předpisů zavedení jednotného evropského patentu, které se očekává k 1. lednu 2014. Jednotný evropský patent si nepochybně najde své uživatele i mezi českými vynálezci a podnikateli, i když bude muset o své místo soutěžit s dalšími dvěma způ- soby zajišťování patentové ochrany v Evropě – s „evropským patentem“ přiznávaným dle Evropské patentové úmluvy z roku 1973 a s národními patentovými řízeními. Přihlašovatelé se nepochybně vedle cílů získávané ochrany (v jednom státě, malém anebo větším množství států, popřípadě ve všech evropských státech) budou velmi rychle a přesně orientovat podle celkových nákladů na získání ochrany a budou se snažit o její ekonomickou optimalizaci. Ačkoliv jednotný evropský patent nepochybně nepřispěje k zániku národního při- hlašování, bude posilovat stávající trend snižování počtu domácích přihlášek ve pro- spěch regionálních evropských. Stávajícímu „evropskému patentu“ pak bude velmi sil- nou konkurencí zejména v oblasti patentových přihlášek do většího počtu evropských států. Bude jistě zajímavé sledovat, na jakých parametrech se přihlašovací praxe ustálí a jak budou mezi oběma systémy volit neevropští přihlašovatelé, zejm. ze Spojených států amerických a východoasijských technologických mocností. Odhlédneme-li od plánovaného zlevnění patentových řízení před USPTO a rozšíře- ní definice dosavadního stavu techniky na celý svět, přináší nová americká patentová legislativa AIA českému přihlašovateli spíše zanedbatelné přínosy. Pro běžného českého přihlašovatele nebyl dosud platný americký systém first-to-invent zpravidla na překáž- ku, nový first-inventor-to-file-or-publicly-disclose bude tím méně. Zatímco odbornému

466 Zde je vhodné zmínit, že pro českého podnikatele s významnějším průmyslově právním portfoliem je daleko výhodnější vyvést předměty práv průmyslového vlastnictví např. do Irska anebo Velké Británie, kde je podstatně příznivější zdanění příjmů z těchto nehmotných statků.

210