Sborník č. 52

ní skutkovou podstatu trestného činu, s normami v obecné části trestního zákoníku, upravujícími institut účastenství, se vytváří nová tzv. účastenská skutková podstata. Tato skutková podstata umožňuje adekvátním způsobem postihnout a rozlišit jednání, je- jichž výsledkem je spáchání trestného činu. Naše právní úprava představuje dualistický systém založený na teorii akcesority. Naše doktrína hovoří v souvislosti s účastenstvím o zásadě akcesority a zásadě osamostatnění účastenství jako jejím protikladu. Ve skutečnosti však jde o to, do jaké míry se kte- rá z těchto „zásad“ uplatňuje. Ve vyspělých evropských legislativách v současné době dominuje z hlediska kvalitativního tzv. akcesorita limitovaná , pro kterou z hlediska trestnosti jednání účastníka stačí, aby čin hlavního pachatele byl protiprávní. Naproti tomu česká úprava je postavena na tzv. přísné (extrémní) akcesoritě , kdy se kromě pro- tiprávnosti vyžaduje i trestní odpovědnost a vina pachatele. Tato koncepce však bývá v zahraniční literatuře kritizována. 30 Vyčerpávajícím způsobem popisuje nedostatky české právní úpravy založené na takto přísné akcesoritě Říha, který poukazuje na stejně závažné případy, které jsou hodnoceny rozdílně, a na tzv. odpovědnost za náhodu. 31 Rovněž hodnocení pokusu některé z forem účastenství jako přípravy k trestnému činu považujeme za nesprávné, neboť se směšují dvě hlediska, která spolu primárně ne- souvisí: hledisko (míry) účastenství na spáchání trestného činu a hledisko vývojového stadia trestného činu. 32 Z těchto důvodů se někteří autoři domnívají, že by koncepce přísné akcesority měla být opuštěna ve prospěch zásady osamostatnění účastenství. 33 V této kapitole jsme zmínili kritiku celkové koncepce institutu účastenství v užším smyslu. V kapitole následující se budeme naopak snažit poukázat zejména na ty pro- blémy, které lze podle našeho názoru řešit i bez celkové změny systému účastenství, a to prostřednictvím dílčích novelizací. 4. Účastenství a jeho jednotlivé formy Účastenstvím se podle platného trestního zákoníku rozumí úmyslné jednání, spo- čívající v pomoci nebo návodu ke spáchání trestného činu nebo jeho zorganizování. Účastenství podle českého práva je možné pouze na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu (§ 24 odst. 1 tr. zák.). 4.1 Pomoc Důvodem, proč trestat pomoc k trestnému činu, je zpravidla skutečnost, že nebýt pomoci, nedošlo by ke spáchání trestného činu např. v místě, čase a způsobem, ja- kým se stalo ( usnadnění trestného činu např. radou). Pomoc však může mít ve vztahu 30 Mantovani, F. Diritto penale. Parte generale. Settima edizione. Padova: CEDAM, 2011, p. 513. 31 Srov. Jelínek, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 2. vydání. Praha: Leges, 2010, str. 312-320. 32 Srov. např. Solnař, V., Fenyk, J., Císařová, D. Systém českého trestního práva. Část II. Základy trestní odpo- vědnosti. Praha: Novatrix, 2009, str. 392 a 393. 33 Např. Kratochvíl, V. Zásada osamostatnění účastenství: argumenty „pro“ a „proti“. Právní praxe. 1996, č. 8-9, str. 530-540.

27

Made with