Sborník č. 52

na celospolečenské vztahy 62 s tím, že v případě veřejného zájmu je možné nastavovat mantinely informační společnosti tak, aby byly zachovány veškerá základní a ústavně garantovaná práva osob (včetně osob právnických a například práva na svobodné pod- nikání dle čl. 26 odst. 1 Listiny). Informační společnost tedy představuje pojem, jímž se vyjadřuje postavení a dů- ležitost informačních technologií, jejich rozvoje a aplikovatelnosti v sociálních, ob- čanských, profesionálních, ekonomických a právních vztazích uplatňovaných v rámci interakce ve společnosti. 2.2 Služby informační společnosti Stěžejním pojmem této práce jsou služby informační společnosti. S ohledem na sou- časnou právní úpravu lze tento pojem definovat. Přestože existuje legální definice slu- žeb informační společnosti, je nutné upozornit na skutečnost, že se jedná o definici všeobecnou, neobsahující uzavřený výčet těchto služeb, a tudíž umožňuje pro futuro subsumovat pod tento pojem technologické služby, které v současné době nedosahují významnosti regulace, případně je společnost nezná. Tento přístup nastavení definice lze považovat spíše za přínosný, zejména s ohledem k technickým aspektům informač- ního odvětví, umožňujícím z hlediska společenských hodnot pružně reagovat na pří- padnou potřebu regulace. Na druhé straně však například právě z hlediska trestního práva by se mohl projevit negativní přístup spočívající v neurčitosti právní normy. Legální definice služby informační společnosti je obsažena v z. č. 480/2004 Sb., který nabyl platnosti a účinnosti dne 7. září 2004 63 a který vychází z definice vyjádřené pozitivním a negativním způsobem ve Směrnici. 64 Z vlastního pohledu považuji defi- nici pojmu služba informační společnosti za složitou a strukturovanou v rámci tech- nického vymezení, 65 přičemž některé definice zcela absentují. Službou informační společnosti se rozumí jakákoliv služba poskytovaná elektronic- kými prostředky na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky, po- skytovaná zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je 62 Přestože v uvedených nálezech je právo na informační sebeurčení vztaženo k právu na soukromí jednot- livce, lze závěry Ústavního soudu aplikovat pro vztahy vyšší úrovně, tj. společenské vztahy v obecném významu. 63 Do účinnosti tohoto zákona nebyly služby informační společnosti, jejich poskytovatelé a odpovědnostní vztahy nikterak regulovány. K uplatňování regulačního rámce před účinností z. č. 480/2004 Sb. viz Matějka, J., Čermák, J. Odpovědnost poskytovatelů volného prostoru na Internetu za cizí obsah. In Právník, roč. 2001, č. 11. Dostupné také z http://www.itpravo.cz/index.shtml?x=48792. 64 Ve své podstatě je definice uvedena v čl. 1 odst. 2 směrnice č. 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů ve znění směrnice č. 98/48/ES, na níž čl. 2 písm. a) Směrnice odkazuje. 65 Strukturovanost pojmu je v uvedeném kontextu chápána jako situace, kdy definice odkazuje na pojem, jehož význam je nutné dohledat v jiném právním předpise, přičemž tento následný pojem používá další technické vymezení, které je následně definováno, případně jeho definice může již chybět.

38